I když mnoho politiků, včetně českých, mluví v souvislosti s posledním útokem v Manchesteru o nárůstu terorismu v Evropě, statistiky takovému tvrzení nedávají za pravdu. Za posledních 30 let počet obětí teroristů v západoevropských zemích naopak výrazně poklesl.
Podle serveru Global Terrorism Databaze, mapujícího teroristické útoky na celém světě, umíralo v západní Evropě zdaleka nejvíce lidí při teroristických útocích mezi roky 1970 až 1988. Tehdy měli teroristé v průměru na svědomí 150 obětí každý rok. Po roce 1990 teroristických útoků výrazně ubylo a ani současná vlna zejména islamistického terorismu se svým rozsahem nedá s touto nejkrvavější teroristickou érou ani zdaleka srovnávat.
"Lidé ale zapomínají, protože pocit strachu pochází z přítomnosti a nikoliv minulosti," uvedl pro sever web.de německý bezpečnostní expert a odborník na terorismus Jörg H. Trauboth. Podle něj se dá skutečně říci, že zatímco počet obětí teroristických útoků klesá, strach lidí z terorismu stoupá. Čísla přitom hovoří jasně. Vůbec nejvíce lidí, celkem 437, zemřelo za posledních 35 let při teroristických útocích v západní Evropě v roce 1988. Z toho počtu připadlo 270 obětí na teroristický útok na letadlo u skotského Lockerbie, který osobně nařídil libyjský diktátor Kaddáfí.
Útok v Bologni
Druhým nejtragičtějším rokem byl rok 1980 (404 obětí). V tomto roce zemřelo nejvíce lidí při bombovém útoku na železniční stanici v italské Bologni. Útok, který měla mít na svědomí italská neofašistická skupina Nuclei Armati Rivoluzionari, si vyžádal 85 mrtvých. Dalších 13 lidí zemřelo v témže roce během útoku na pivním Oktoberfestu v Mnichově. Bombový útok je připisován pravicovému extremistovi Gundolfu Köhlerovi.
Na třetí místě z hlediska počtu obětí figuruje rok 1974, kdy zemřelo 403 lidí. Bylo to mimo jiné při útocích ve Velké Británii, Irsku a Itálii. Při bombových atentátech v Dublinu a Monaghanu, zorganizovaných Sborem ulsterských dobrovolníků, zemřelo 33 civilistů.
Vysoký průměrný počet obětí teroristických útoků mezi lety 1970 až 1988 však nevychází jen z těchto rekordních roků. Graf Global Terrorism Databaze jednoznačně dokazuje, že toto období bylo skutečně érou terorismu, kdy umíraly minimálně stovky lidí prakticky každý rok (viz grafika). Útoky byly jak dílem různých ultrpravicových či ultralevicových brigád a uskupení, tak palestinských, irských či severoirských teroristů.
"Poklidné" devadesátky
Po roce 1990 ale počet teroristických útoků v západní Evropě poklesl prakticky na nulu. "Důvod je jednoduchý a zároveň ukazuje cestu pro současný boj proti mezinárodnímu terorismu. Teroristické centrály jako třeba RAF nebo ETA byly eliminovány nebo rozpuštěny," uvedl Jörg H. Trauboth.
Předzvěstí nové éry terorismu byly až útoky na vlaky v Madridu v roce 2004, při kterých zemřelo 194 lidí. "Od té doby zanechává v Evropě svou krvavou stopu islámský terorismus. A to se zvláštním zaměřením zejména na Francii," řekl Trauboth.
Ani poslední útoky islamistů, včetně těch nejkrvavějších jako v listopadu v roce 2015 v Paříži, se však celkovým počtem lidských obětí nedají srovnávat ze sedmdesátými a osmdesátými léty minulého století. Pro srovnání: od roku 2006 do roku 2016 zemřelo při teroristických útocích v západní Evropě celkem 453 lidí.
Hrozba dříve a dnes
Za stejně dlouhé desetileté období mezi lety 1970 až 1980 si teroristé připsali na své konto v západní Evropě šestkrát více obětí. Celkově totiž přišlo o život 2877 mužů, žen a dětí. V průměru tehdy umíralo rukama teroristů takřka 230 lidí každý rok.
Přesto podle Traubotha evropské vlády i obecně celá společnost nepovažovaly terorismus za tak katastrofální a zásadní hrozbu jako v současné době. I v sedmdesátých a osmdesátých letech vyvolal každý teroristický útok vlnu solidarity s rodinami obětí a politická prohlášení o nutnosti boje s terorismem. V médiích ani v politice se však tak silně neoperovalo s pojmy jako "jsme ve válce, zásadní střet nebo celosvětová hrozba". A to i přesto, že pravděpodobnost úmrtí při teroristických útocích v západní Evropě byla mnohonásobně vyšší než dnes.
"Je to možná také kvůli tomu, že dnešní terorismus je těžko uchopitelný. My nevíme úplně přesně, kdo jsou islamističtí bojovníci a na jaké cíle udeří příště," uvedl Trauboth. Některé útoky vychází z nařízení teroristické centrály, některé jsou však dílem jednotlivců v jejich vlastní režii. Nebo se dokonce jedná o jakýsi "mix" amoku a deklarované sounáležitosti s islamismem.
"Tahle nejistota vyvolává v lidech úzkost a strach," tvrdí Trauboth. Lidé kvůli nejistotě z toho, co se ještě může stát, trpí podle něj silným pocitem ohrožení a nebezpečí, ačkoliv Evropa patří k těm oblastem světa, které jsou terorismem zasaženy vůbec nejméně. V posledních patnácti letech zemřelo na celém světě při teroristických útocích přes 100 000 lidí, z toho naprostá většina ve státech jako Irák, Pakistán, Afghánistán, Indie, Nigérie nebo Sýrie. Na západní Evropu připadlo za stejné období zhruba půl procenta celosvětových obětí terorismu.
