Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí vyjádřil britským představitelům vděk za propuštění Abdal Basata Muhammada Mikrahího, odsouzeného v Británii za atentát na letoun společnosti PanAm nad skotským Lockerbie. Při explozi letadla v roce 1988 zahynulo 270 lidí, hlavně Američanů.
V pátek večer se sešel s Mikrahím a také s jeho příbuznými. Záběry ze setkání vysílala libyjská televize. Skotská vláda Midžrahího ve čtvrtek propustila s ohledem na jeho špatný zdravotní stav. Mikrahí prohlásil, že je připraven ještě před svou smrtí dokázat, že se stal obětí justičního omylu.
Mikrahí, bývalý libyjský agent, byl roku 2001 odsouzen na doživotí.
Kaddáfího syn Sajf Islám v libyjské televizi řekl, že propuštění souvisí s ropnými a plynovými kontrakty, což britské ministerstvo zahraničí vzápětí popřelo. Sajf Islám uvedl, že Londýn sehrál v propuštění Mikrahího důležitou roli.
Kaddáfí mladší dále tvrdil, že Britové o možnosti propustit Midžrahího hovořili několikrát, a jmenoval bývalého premiéra Tonyho Blaira. "Jméno Mikrahího bylo na stole při jednání s Brity o všech obchodních kontraktech týkajících se ropy a plynu," řekl Sajf Islám televizní stanici Mutavasit.
Při Blairově návštěvě Libye v květnu 2007 podepsal energetický gigant BP s Libyjci dohodu o těžebním průzkumu za 540 milionů liber (skoro 16 miliard korun).
Londýn ale trvá na tom, že odpovědnost za propuštění odsouzeného muže nesou skotské úřady. "Britská vláda s libyjskou v souvislosti s Mikrahím neuzavřela žádnou dohodu a záležitost nesouvisí s britskými obchodními zájmy," citovala stanice BBC jednoho z mluvčích ministerstva zahraničí.
Ministr zahraničí David Miliband už dřív označil za "špinění jeho osoby i vlády" jakékoli spekulace o snaze vylepšit propuštěním Mikrahího vztahy s Tripolisem a že za propuštěním libyjského agenta stojí energetické zájmy.
Kaddáfí ale při pátečním setkání s Mikrahím děkoval britskému premiérovi Gordonu Brownovi a královně Alžbětě II. za to, že skotským úřadům "doporučili" Mikrahího propustit. "Je to krok, který je v zájmu vztahů obou zemí a také v zájmu mého osobního přátelství s nimi. Určitě se to pozitivně odrazí ve všech odvětvích naší spolupráce," řekl.
V Británii se hovoří o zrušení cesty vévody z Yorku do Libye plánované na září. Mluvčí ministerstva zahraničí k tomu řekl, že britská vláda zatím nedostala z Libye oficiální pozvánku k návštěvě.
Většina britských listů dnes soudí, že propuštění Mikrahího nic nepřineslo Londýnu, Tripolisu ani Edinbourghu. Deník The Independent napsal, že britskou vládu zaskočila kritická reakce Washingtonu. "Pouze chudáci mohou věřit, že důvodem k tomuto rozhodnutí nebyly politické zájmy a že o něm Londýn s Edinbourghem nekonzultoval. Zápach postranního kupčení mohou necítit pouze naivky," napsal list.
Ekonomický deník Financial Times se domnívá, že propuštění Mikrahího neznamená konec kauzy. Londýn se z ní prý šikovně vykroutil, když odpovědnost svalil na Skotsko.
"Rodiny 270 obětí zůstaly opouštěny. Je třeba dále vyšetřovat, protože všechny otázky skrývající se za tím krutým zločinem nebyly plně objasněny," napsal FT.
List The Sun považuje triumfální přivítání Mikrahího v Libyi "za odporné, skandální, ale nevyhnutelné představení". Někteří komentátoři evropských médií naopak soudí, že zájem Londýna je, aby se nad dalším možným vyšetřováním teroristického útoku na letadlo PanAm zavřela voda.
Za "trestuhodné" považuje vítání Libyjce doma v Tripolisu také americký prezident Barack Obama. Jeho mluvčí Robert Gibbs označil snímky z vítání na letišti za "skandální a nechutné". Mikrahího na letišti vítaly stovky lidí s libyjskými a skotskými vlajkami, ale médií to bylo na libyjské poměry velmi mírné přijetí.
Obama označil propuštění Mikrahího za chybu a už předem v jednom rozhlasovém interview požadoval, aby byl po návratu do Libye umístěn v „domácím vězení". Někteří američtí příbuzní obětí označili tato prezidentova slova za směšná.
Příbuzní amerických obětí útoku chtějí 23. září protestovat v New Yorku, kdy má Kaddáfí vystoupit v OSN. Většinu z těchto lidí Mikrahího propuštění rozhořčilo. Soustředili se teď na organizaci protestu a taky na prosincové výročí tragédie, které se má připomínat na Syracuské univerzitě, kam chodilo 35 z obětí. K protestu se chce připojit mnoho dalších organizací, které hodlají vyjádřit nesouhlas s postupem Británie.
Během procesu s Mikrahím a po něm se ve světových médiích opakovaně hovořilo o tom, že libyjský exagent byl jen obětním beránkem, a vyslovovalo se podezření že vyšetřovatelé manipulovaly s důkazy. Jednomu svědkovi proti Mikrahímu CIA zaplatila 2,7 milionu dolarů.
Hans Köchler, pozorovatel OSN při procesu v kauze Lockerbie, hovořil po vynesení rozsudku o „spektakulárním justičním omylu". Podle něj bylo zastaveno původní vyšetřování směřující k palestinským organizacím, neboť USA a Británie tehdy potřebovaly kooperaci určitých zemí na Blízkém a Středním východě ohledně krize mezi Irákem a Kuvajtem.
„Válku se terorem nelze vést úspěšně a důvěryhodně..., když Británie při nejhorším teroristickém útoku v historii vzdá hledání pravdy kvůli politického oportunismu," prohlásil tehdy Köchler.
Foto: ČTK/AP, Reuters a Profimedia
