Irsko nemusí vyhovět evropskému zatykači vydanému Varšavou a předat do Polska konkrétní osobu, dojdou-li irské soudy k závěru, že by se tento člověk v Polsku nedočkal spravedlivého soudu. Soud Evropské unie tak ve středu odpověděl na otázku irských soudů, jak mají postupovat v případě polského občana stíhaného za obchod s drogami. Rozhodnutí je zásadním signálem ze strany unijního soudu k dlouhodobému sporu mezi EU a Polskem o soudní reformu v zemi.
Polák, který byl loni v květnu zatčen v Irsku, nesouhlasil se svým předáním polské straně, protože prý v důsledku polských soudních reforem hrozí, že se mu nedostane spravedlivého soudu.
Soud EU ve své odpovědi irskému soudu konstatoval, že informace o trvajících problémech polské soudní reformy, které Evropská komise nedávno poslala členským zemím bloku, jsou "obzvláště relevantními údaji" k posouzení, zda je v Polsku skutečně právo na spravedlivý proces ohroženo.
Evropská komise vede s Varšavou o její soudní reformy měsíce trvající spor. Polská vláda strany Právo a spravedlnost i přes posun v určitých dílčích oblastech výhrady komise odmítá.
Do další fáze komise tento střet posunula loni v prosinci, když v souladu s unijní smlouvou věc předala k projednání členským státům. Ty mohou teoreticky a po několika hlasováních rozhodnout i o pozastavení hlasovacích práv Polska v EU.
Unijní soud v souvislosti s případem údajného polského obchodníka s drogami zdůraznil, že případné odmítnutí vykonat evropský zatykač musí být výjimečné. Je to však možné v případě, "existuje-li skutečné nebezpečí, že bude porušeno základní právo osoby, proti níž je vydán evropský zatýkací rozkaz, na nezávislý soud, a tudíž podstata jejího základního práva na spravedlivý proces".
U každého takového případu musí podle unijního soudu být konkrétně a přesně zkoumáno, zda u projednávané věci existují závažné a prokazatelné důvody "domnívat se, že vyžádaná osoba bude po svém předání vystavena tomuto nebezpečí".
Soudní dvůr EU zdůraznil dva aspekty požadavku nezávislosti a nestrannosti soudů. Prvním je, aby soudy své funkce vykonávaly zcela samostatně a byly chráněny před vnějšími tlaky nebo zásahy. Druhým je, aby byly nestranné, což obnáší dodržování rovného přístupu ve vztahu ke stranám sporu a jejich zájmům. To podle unijního soudu vyžaduje "existenci pravidel, zejména co se týče složení justičních orgánů, jmenování, funkčního období, stejně jako důvodů pro zdržení se hlasování, vyloučení pro podjatost a odvolání jejich členů". Požadavek na nezávislost rovněž ukládá, aby kárný režim poskytoval záruky bránící zneužití tohoto režimu jako systému politické kontroly obsahu soudních rozhodnutí, napsal unijní soud.
Nezávislá polská televize TVN 24 upozornila, že odpověď unijního soudu na 50 stránek pochyb irské soudkyně Aileen Donnellyové ohledně nezávislosti polského soudnictví se netýká jen konkrétního irského soudu, ale všech dalších soudů v celé EU, pokud narazí na podobný problém.
Provládní portál wPolityce.pl označil nález unijního soudu za šokující a za "smrtelně nebezpečný precedens". "Obchodník s drogami nebude vydán Polsku, protože porušujeme právní stát? Je to úder proti polské nezávislosti," napsal. Za nejnebezpečnější část rozhodnutí unijního soudu pokládá skutečnost, že soudy v EU mají vyhodnocovat riziko spravedlivého procesu v Polsku. "Znamená to, že soudce z druhého konce Evropy bude moci podle libosti určovat, co je podle něj v cizí zemi v pořádku, a co není!" rozhořčil se komentátor.
Opoziční list Gazeta Wyborcza připustil, že verdikt z Lucemburku silně oslabí "automatiku" při vydávání osob uvnitř EU, nicméně daný případ je výjimečný, a tak ani vážné pochybnosti o nezávislosti polského soudnictví nevylučují Polsko z uplatňování evropského zatykače nebo unijního systému vzájemného uznávání soudních rozhodnutí.
Deník Rzeczpospolita označil verdikt za "velice nepříznivý" pro Varšavu. "Je to výrazný signál vládnoucí straně, že nelze být v Evropě a současně ničit základy evropské právní kultury," usoudil podle serveru Onet.pl Ryszard Balicki z vratislavské univerzity.
