Dramatické okamžiky v Berlíně. Spolkovému shromáždění (Bundesversammlung) se dnes ani ve druhém kole nepodařilo zvolit nového německého prezidenta. Pro konzervativní vládní kruhy to znamená velkou ránu.
A to přesto, že je téměř jisté, že jejich kandidát Christian Wulf (51) nakonec zvítězí a stane se nejmladší německou hlavou státu v historii.
Dolnosaskému premiérovi Wulfovi dalo v prvním kole hlas 600 volitelů, což bylo o 23 méně, než potřeboval k vítězství. Protože jeho konzervativní tábor CDU/CSU a FDP vyslal do Říšského sněmu 644 zástupců, bylo jasné, že se splnily černé předpovědi a část z nich dala přednost Wulfovým protivníkům. Představitelům vládní koalice zamrzly úsměvy. V kole druhém už na Wulfově kontě bylo 615 hlasů.
Jediným vážným soupeřem Wulfa je Joachim Gauck, bývalý pastor a opoziční aktivista z časů zaniklé NDR. Toho v prvním kole podpořilo 499 a v kole následujícím 490 volitelů. "Demokracie žije," komentoval situaci Gauck.
ČTĚTE TAKÉ: Drama volby německého prezidenta - sledujte živě
Nervózní a napjatý Berlín. Němci volí prezidenta
Čeká se na kolo třetí, v němž k vítězství stačí prostá většina odevzdaných hlasů. Kandidátka Levice Lukrezia Jochimsenová si v prvním kole připsala na své konto 126 hlasů, v kole následujícím o šest více, ale během třetího kola byla ztažena. Levice nechává na svých volitelích, koho podpoří. Zvyšuje to šance Gaucka.
Dnešní tajná volba podle politologů naznačí další osud společné vlády křesťanských demokratů a liberálů. Pokud nebudou schopni Wulffa prosadit v prvních kolech hlasování, může to prý v koalici vyvolat další spory a vést až k jejímu rozpadu. Už nyní je jasné, že dnešní den znamená pro kancléřku Angelu Merkelovou nepříjemný políček.
Rozhodování o německé hlavě státu je svým způsobem ojedinělé. Jednou za pět let (pokud nedojde k tak výjimečné situaci jako nyní) se sejde Spolkové shromáždění (Bundesversammlung), což je sbor volitelů složený z jedné půle z poslanců Spolkového sněmu (Bundestagu) a z půle druhé z mužů a žen, které vyberou jednotlivé zemské parlamenty.
Jejich počet se řídí podle toho, kolik v dané spolkové zemi žije obyvatel a jak velké jsou tamní parlamentní frakce. Bývají to aktivní či penzionovaní politici a různí funkcionáři, ovšem spolkové země vysílají do Berlína (dříve Bonnu) i různé známé osobnosti, umělce, sportovce nebo byznysmeny.
Po špatných zkušenostech z výmarské republiky se volba prezidenta Spolkovým shromážděním uskutečňuje bez jakékoli rozpravy, jež by mohla snižovat důstojnost budoucí hlavy státu. Volitelé by měli hlasovat podle toho, jaká strana je do této role jmenovala. Není to ale povinnost. Volba je tajná.
Foto: Bundestag (Achim Melde), ČTK/AP a webové stránky Ch. Wulfa
