Osamělí katolíci
Polská církev v roli "dohazovače". Pomoc nezadaným

Mladí muži a mladé ženy, poněkud v rozpacích, se navzájem nesměle prohlížejí. Kněz chodí od jednoho k druhému a povzbuzuje je, aby spolu začali hovořit. Přitom se rozdávají šálky čaje a koláčky. Je to již pátá mše pro svobodné, celebrovaná v chrámu Nanebevstoupení Páně ve Varšavě.

Stejně jako jiné pořádá tato farnost jednou měsíčně večírek, jehož cílem je v této silně katolické zemi, kde se šíří mezi mladými samota, pomáhat mladým lidem nalézt partnera.

Začíná se mší s kázáním k tématu: kněz hovoří o vztahu muže a ženy, o problémech vzájemné komunikace i o žárlivosti. Končí modlitbou za to, aby každý nalezl vhodného partnera. Všichni pak odcházejí do vedlejší budovy, aby se blíže seznámili.

Tohoto večera bylo přítomno nejméně 250 lidí ve věku od dvaceti do třiceti let.

Takové mše se nyní konají v nejméně třech varšavských kostelech, ale také v Krakově na jihu či v Olsztyni na severu země.

Atmosféra se uvolňuje, lidé se smějí a povídají si spolu. "Základní hodnoty se začínají hroutit. Potenciální manželku, která by sdílela vaše hodnoty, nenajdete na diskotéce," říká třicetiletý svářeč Krzysztof Merchel.

"Mnozí lidé jsou sami a nevědí, co si počít, aby vyšli ze své samoty," zdůrazňuje Merchel, který je na takové mši poprvé.

Tato setkání jsou tak trochu dílem čtyřiatřicetileté lékařky Matyldy Krzysiakové, jíž trvalo čtyři roky, než přesvědčila nového faráře, aby mše pro svobodné organizoval.

"Lidé tráví většinu svého času na internetu. Mnozí se cítí být sami a jsou zavaleni prací," říká tato elegantní blondýnka, která je dosud také svobodná.

Třiadvacetiletý student práva Tomasz Olejek, který sem přišel, aby podpořil přítele hledajícího partnerku, vysvětluje, že on tu svou nenašel sice na mši pro svobodné, ale také v kostele. "Hledal jsem ženu léta na internetu, ale marně. Svou přítelkyni jsem potkal v reálném světě. Člověk musí jít mezi lidi a dívat se kolem sebe," říká.

Kostely byly vždy místem, kde se křesťané setkávali, navazovali přátelství a vytvářeli komunity. "Zde však farnosti otevřeně přiznávají barvu: jste sám? Jděte na mši pro svobodné," zdůrazňuje sociolog Pawel Boryszewski.

Přes 90 procent ze 38 milionů Poláků se označuje za římské katolíky, ale přesto vliv církve klesá. Podle posledního průzkumu institutu CBOS se podíl nevěřících od roku 2005 zvýšil ze tří na sedm procent.

"Církev bývá často znevažována," lituje Matylda Krzysiaková. Pro některé jsou mše pro svobodné jen způsob, jak zahnat nudu, soudí. Večírky jsou nicméně zadarmo.

Polská církev se snaží reagovat na potřebu společnosti, vysvětluje kněz Aleksander Jacyniak, který rovněž pořádá v jiné varšavské farnosti mše pro svobodné. Zahájil je jeho předchůdce, který na základě zpovědí mladých lidí usoudil, že jsou prospěšné.

"Ukončili studia, našli si práci, koupili si byt, mají vše nezbytné, ale chybí jim žena nebo manžel," říká.

Podle oficiálních statistik se v Polsku podíl svobodných žen zvýšil z 18 procent v roce 1988 na 23 procent v roce 2011. Do toho nejsou započítány rozvedené ani vdovy. U mužů tento podíl v témže období vzrostl ze 30 na 35 procent.

"Patřím k těm lidem, kteří pociťují citové prázdno," přiznává dvacetiletá Ewelina Andrejczyková. Tato studentka zemědělské školy svého partnera v kryptě jezuitského kostela mezi padesátkou mladých mužů zatím nenalezla. Otec Jacyniak však ujišťuje, že mezi některými to zajiskřilo a že sám v minulosti zažil, jak pak spolu kráčeli k oltáři.