Polský prezident Lech Kaczyński odmítl údajnou německo-ruskou dominanci v Evropě a vidí ve spolupráci Polska s Ukrajinou její protiváhu. Kaczyński to dnes prohlásil ve Varšavě po jednaní s ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem.
"Padla slova o vztahu mezi dvěma státy, který by měl vytvořit základ velké nebo nové Evropy," řekl polský prezident s narážkou na vyjádření ruského premiéra Vladimira Putina při příležitosti nedávného 70. výročí zahájení druhé světové války; Putin se tak vyslovil ke vztahům Ruska s Německem.
Na takovém základě by ale podle Kaczyńského mohla vzniknout nanejvýš "Evropa dominance". Naproti tomu kooperace Polska s Ukrajinou by vytvářela "Evropu spolupráce" a ta by mohla být protiváhou rusko-německého spojenectví.
"Pokud partnerská Evropa zvítězí, bude to naší zásluhou," zdůraznil polský prezident. Proto Polsko podporuje přijetí Ukrajiny do NATO a vede s Kyjevem rozhovory, které by měly vyústit do "závěrečného usmíření" obou národů.
Kaczyński také označil velký hladomor na Ukrajině v letech 1932 až 1933, způsobený bolševickými represemi proti "kulakům", za "stalinskou genocidu" ukrajinského národa. "Hlad měl zlomit odpor Ukrajinců proti násilné kolektivizaci," řekl. Poukázal na to, že mnohé zločiny z oné doby ještě nejsou zakotveny v evropském historickém povědomí a jsou proto přehlíženy.
Polsko a Ukrajina musí učinit vše pro to, aby "krvavé, vražedné dějiny" bolševismu zprostředkovaly Evropě a Americe, zdůraznil Kaczyński při společném odhalování pomníku obětem hladového teroru na pravoslavném hřbitově ve Varšavě.
Juščenko se na společné tiskové konferenci vyjádřil opatrněji. Zpracování dějin by mělo "sloužit jak dnešku, tak i zítřku". Musí přitom dojít ke "vzájemnému odpuštění", řekl ukrajinský prezident. Diplomatickou formulací tak vyjádřil skutečnost, že v povědomí Ukrajinců si útlak Poláků vůči ukrajinskému etniku z historického hlediska s ruským útlakem příliš nezadal. Přitom právě Juščenko patří k těm ukrajinským politikům, kteří podporují tezi o "hladové genocidě", zatímco politici smířlivější vůči Moskvě takové obraty nepoužívají.
Oba prezidenti dnes podepsali prohlášení k polsko-ukrajinským vztahům, které předpokládá spolupráci v politice, hospodářství, bezpečnosti a ve zpracování dějin. V dalším průběhu návštěvy má Juščenko jednat také s polským premiérem Donaldem Tuskem a ve východopolském Přemyšlu se sejít se zástupci ukrajinské menšiny v zemi.
Kaczyńského vzývání spolupráce s Ukrajinou je poněkud překvapivé, protože konzervativní tábor polských politických sil, k němuž prezident patří, v uplynulých měsících značně kritizoval ukrajinskou politiku a zvláště prezidenta Juščenka. Polské vysídlenecké svazy mu vyčítají, že zaujímá příliš kladný postoj k ukrajinské povstalecké armádě UPA, která byla během války zodpovědná za smrt desítek tisíc Poláků.
Postoje polských a ukrajinských historiků k tehdejším událostem se značně rozcházejí.
Foto: Profimedia, Reuters a ČTK/AP
