Po záběru lžícového rypadla se v bílém písku sosnového lesa na polském poloostrově Hel objevují lebky, kosti končetin německých vojáků z druhé světové války. Vše je zahnědlé časem. Jeden dobrovolník rukou vyhrabává ostatky, pečlivě je rovná vedle sebe a potom je balí do modrých plastikových sáčků.
"Důležité je najít identifikační štítek s číslem vojáka," vysvětluje student dějin z Gdyně Tomasz Loz, který se účastní exhumace vedené polskou nadací Paměť.
Jeho detektor kovových předmětů se rozezní. "Podívejme, odznak vojáka. Číslo 2000, to je kulaté číslo," podivuje se svému nálezu. "Sloužil u 34. pěchotní roty. Krevní skupina A."
"Ten člověk zřejmě zemřel v nemocnici asi 200 metrů odsud, protože byl pohřben právě tady jen v ponožkách," soudí Tomasz Loz.
Tělo vojáka bude pohřbeno za několik měsíců v Glinně u Štětína na jednom z třinácti německých vojenských hřbitovů v Polsku, které udržuje nadace Paměť.
Štítek stejně jako další osobní předměty nalezené u těla, jako jsou nože, hodinky nebo snubní prstýnky, budou poslány do Kasselu v Německu, kde budou identifikovány a možná se je podaří předat rodinným příslušníkům.
Německo stále neví nic o osudu 1,2 milionu svých vojáků a civilistů, kteří zmizeli za druhé světové války. Teprve po pádu komunismu bylo možné zahájit pátrání v bývalém východním bloku, na jehož území zahynuly na tři miliony německých vojáků, z toho půl milionu v Polsku.
"Předpokládalo se, že na poloostrově Hel budou nalezeny ostatky 270 vojáků. Bude jich ale na tisíc, ve středu byla objevena další místa," vysvětluje Maciej Milak, který řídí exhumaci.
"Hodně vojáků má zlomené nebo odtržené nohy, těla vojáků byla znetvořena střelami sovětského dělostřelectva," řekl a dodal, že jde o jedno z největších nalezišť ostatků objevených v posledních letech v Polsku.
"Myslíme si, že na Helu je ještě jeden masový hrob, někde na dunách," dodal.
"Nadace Paměť od roku 1990 exhumovala a znovu pohřbila ostatky více než 160 tisíc vojáků z druhé světové války," řekl její zástupce Iza Gruszka.
Hledání je velmi obtížné, zem už několikrát prohrabali amatérští archeologové nebo obyvatelé Helu, kteří pátrali hlavně po cenných předmětech.
"Když jme šli do lesa na houby, museli jsme si dávat pozor, abychom nešlapali na kosti nebo vojenské boty," vzpomíná obyvatel Helu, který se ze zvědavosti přišel podívat na exhumace.
Hodně identifikační štítků zmizelo.
"Ví se, že vojáci zemřeli mezi březnem a květnem 1945. Poslední 9. května. Zřejmě byli pohřbeni velmi rychle, protože hroby nejsou hluboké," řekl Maciej Milak.
"Hel obsadila Rudá armáda až 9. května, den po kapitulaci Německa," vysvětluje Romulad Nowak z vojenského muzea v Helu.
Na ostrov uteklo 150 tisíc až 300 tisíc vojáků a civilistů z východního Pruska, kteří prchali před Rudou armádou. Několik tisíc z nich zahynulo v Baltském moři, když ruské námořnictvo potopilo lodě Wilhelm Gustloff a General von Steuben, na něž se nalodili.
"Je načase, aby i tito vojáci mohli v klidu a důstojně odpočívat. Aby jejich příbuzní měli místo, kde se mohou sejít. Aby děti mohly běhat po lese a nemusely mít strach, že šlápnou na kosti," vysvětluje Jerzy Romel, který se podílí na exhumaci.
Foto: AFP, archiv
