Polský ministr vnitra Mariusz Blaszczak oznámil, že nové polské cestovní pasy nebudou obsahovat kontroverzní zobrazení historických památek, které byly součástí předválečného Polska, ale které jsou nyní součástí Ukrajiny a Litvy. Kyjev a Vilnius proti zamýšlené podobě polských pasů protestovaly. Blaszczak uvedl, že dal na radu expertů, kteří varovali před spory se sousedy.
Ukrajina protestovala proti tomu, aby v nových polských pasech byla vyobrazena kaple polských vojáků padlých v boji s Ukrajinci, která je na hřbitově v západoukrajinském Lvově. Polského velvyslance si pozvalo kyjevské ministerstvo zahraničí, podle něhož Ukrajina považuje vyobrazení svého města v polských pasech za nepřátelský akt.
Po rozpadu rakousko-uherského mocnářství a propuknutí občanské války v Rusku se o Lvov strhl boj mezi polskými a ukrajinskými jednotkami, po němž západní regiony nynější Ukrajiny, včetně Lvova, připadly Polsku. Po druhé světové válce byl Lvov oblastním centrem sovětské Ukrajiny a od roku 1991 je součástí nezávislého ukrajinského státu.
Ukrajinské úřady jen neochotně po rozpadu SSSR připustily obnovu hřbitova, který byl v sovětské éře zlikvidován. Dlouhodobé neshody se podařilo zmírnit až v roce 2005 díky podpoře, kterou polské úřady poskytovaly tehdejší prozápadní "oranžové revoluci" na Ukrajině. Dodnes ale Ukrajince dráždí hřbitovní nápis, který Poláky padlé v boji proti Ukrajincům označuje za "osvoboditele" Lvova.
Nespokojenost zavládla také v litevském Vilniusu, protože dalším obrázkem v polském pasu měla být Brána rozbřesku (Aušros vartai), jedna z nejvýznamnějších vilniuských památek. Nynější hlavní město nezávislé Litvy ale bylo v období mezi světovými válkami součástí Polska a po válce metropolí sovětské Litvy.
V novém pasu se podle Blaszczaka místo vilniuské brány objeví nápis z hrobky Marie Pilsudské na vilniuském hřbitově, kde bylo pochováno i srdce jejího syna, polského vojevůdce a státníka Józefa Pilsudského. Lvovskou hřbitovní kapli nahradí zobrazení postavy Antoniho Petrykiewicze, který byl posmrtně jako třináctiletý chlapec vyznamenán nejvyšším vojenským řádem za obranu Lvova.
I polští experti se podle serveru Onet.pl pozastavovali nad tím, že v polských pasech se mají objevit zobrazení z míst ležících mimo současné Polsko. Upozorňovali přitom, že Poláci by jistě velice nelibě nesli, kdyby například v německých pasech byly odkazy na Vratislav a jiná místa, která před válkou bývala součástí Německa.
Nové polské pasy, k jejichž ztvárnění přizvalo ministerstvo vnitra veřejnost, mají být vydány příští rok, ke 100. výročí opětovného získání nezávislosti Polska po více než staletí cizí nadvlády.
