Evropská unie je ochotna při jednáních s Ankarou hovořit o všech tématech, včetně možné nárazníkové zóny v Sýrii. Po jednání s tureckém prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to v Bruselu řekl šéf schůzek členských zemí EU Donald Tusk. Zdůraznil ale zároveň, že je nepřijatelná situace, kdy přes Turecko do unie míří statisíce uprchlíků. Ankara podle Tuska musí k zastavení migrační vlny přispět.
Erdogan kromě jiného před novináři bránil silový postup své země vůči straně syrských Kurdů, jejíž název zní Strana demokratické unie (PYD), a radikální turecké Straně kurdských pracujících (PKK). Jsou to podle něj teroristické organizace a nelze je legitimizovat jen proto, že právě bojují s jinou teroristickou organizací, kterou je Islámský stát (IS). "Neexistují dobří a špatní teroristé," míní turecký prezident.
Erdogan ve svém vystoupení před novináři připomněl Evropské unii, že v Turecku je nyní skoro 2,5 milionu migrantů, z nich 2,2 milionu přišlo ze Sýrie.
Turecko ale podle svého prezidenta "politiku otevřených dveří všem potřebným bez rozdílu" měnit nehodlá, na jejich podporu utratilo zatím 7,8 miliardy dolarů (asi 190 miliard korun). "Lidi, kteří do Turecka přišli, jsme nikdy do jiných zemí neposílali," podotkl Erdogan. Od počátku roku turecká pobřežní stráž podle něj zachránila z moře na 60 tisíc lidí.
Turecký prezident uvedl, že jeho země zátěž nesla jménem světového společenství a je otevřena další spolupráci v této oblasti.
Podle Tuska je nesporné, že Evropa musí své hranice lépe střežit, očekává ale, že také Turecko splní svůj díl. "Situace, kdy přes Turecko prchají do Evropy stovky tisíc lidí, musí skončit. A nemůžeme to udělat sami, potřebujeme k tomu tureckou stranu," podotkl Tusk.
Mimořádný summit EU na konci září rozhodl o výrazné finanční podpoře Turecku a dalším zemím v oblasti Blízkého východu tak, aby daleko lépe zvládaly masivní uprchlickou vlnu ze Sýrie. Unie se tak snaží omezit vzrůstající počty lidí, kteří k jejím hranicím míří balkánskou trasou především právě z Turecka.
Nejméně miliarda eur (27 miliard Kč) by měla pomoci zlepšit život obyvatel v uprchlických táborech v regionu. Unie by také ráda viděla právě lepší ochranu tureckých hranic a vyšší snahu země potírat organizovaný zločin, který na migraci vydělává.
Erdogan po jednání s Tuskem naopak nabídl tři body, které podle něj pomohou vyřešit kořeny uprchlické krize, tedy občanskou válku v Sýrii a to, co označil za státní terorismus režimu Bašára Asada. Prvním je soustředění se na výcvik a podporu opozičních sil, druhou právě vznik bezpečné nárazníkové zóny a třetí vyhlášení bezletové zóny. Podobné plány zatím turečtí spojenci přijímali jen chladně.
Erdogan v Bruselu upozornil, že jeho země je vývojem v Sýrii a Iráku přímo ohrožena. "Proti terorismu musíme kolektivně zakročit bez váhání," zdůraznil.
Turecko je členem NATO a kandidátem na vstup do Evropské unie. Prezident země podotkl, že dlouhé roky bezvýsledně dojednávaný vstup do unie je pro zemi "strategickou prioritou" a jednání by měla být oživena. A velký důraz podle Erdogana Ankara klade na diskusi o vízové liberalizaci.
Právě tuto otázku před svou vlastní schůzkou s Erdoganem zmínil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. "Rád bych viděl rychlejší pohyb v otázce víz," řekl. Zopakoval také názor unijní exekutivy, že Turecko by mělo být na vznikajícím celounijním seznamu bezpečných zemí.
Erdoganovi Juncker představí návrh společné migrační agendy Turecka a unijní osmadvacítky.
