Podle slovenského historika Ivana Laluhy prosazoval normalizační prezident Gustáv Husák v závěru roku 1989 Václava Havla na funkci hlavy státu. Obával se totiž Alexandra Dubčeka, řekl historik při příležitosti dnešního 100. výročí Husákova narození slovenské agentuře TASR.
Pravděpodobně posledním velkým politickým tahem Husáka byl podle Laluhy lobbing mezi komunistickými poslanci Federálního shromáždění, aby novým československým prezidentem zvolili Havla. V československém parlamentu přitom i po převratu do léta 1990 zůstávalo nezanedbatelné procento komunistů, na něž prý měl Husák stále určitý vliv.
"Některé náznaky situace v listopadu ukazují, že byl jedním z tichých iniciátorů toho, aby tato část komunistů volila Havla a přistoupila na kompromis s Občanským fórem. Aby se Dubček nedostal do jeho (Husákovy) funkce," řekl Laluha.
"Husák by to byl chápal jako ztrátu smyslu své existence, protože by se bylo ukázalo, že jeho režim byl těch 20 roků nelegitimní. A že prohrál boj s Dubčekem. Oni se v té době strašně neměli rádi," dodal Laluha.
Husák si podle historika nikdy nepřiznal, že se po většinu svého života mýlil. "Tito lidé, jak jsem je poznal, věřili, že neselhal systém, ale osoby. Jakeš vám řekne i dnes, že v Rusku se to rozpadlo, protože Gorbačov zradil," řekl historik, podle něhož Husák možná tušil konec socialismu už od počátku přestavby v Sovětském svazu.
Ačkoli byl Husák ve straně dlouhá léta izolován a její nejvlivnější složkou byli tvrdí bolševici kolem Vasila Biľaka, nepokusil se prezident přestavbu využít na posílení svého vlivu v KSČ.
Laluha hodnotí posledního komunistického československého prezidenta jako kontroverzní osobnost, u níž se krátká pozitivní období střídala s dlouhými negativními. "Husák se uměl prosazovat v krizových situacích. V těch byl jako ryba ve vodě. Selhával v pozdějších obdobích, kdy krize pominula," poznamenal historik, podle něhož však Husák celý život především bojoval o politickou moc a také celý život věřil myšlence diktatury proletariátu.
Rodících se náznaků demokracie v Československu v roce 1968 se proto Husák obával. Na sovětskou stranu se tehdy přidal z pragmatismu, neboť Sověti zjistili, že politici jako Biľak nebo Alois Indra, které si původně vybrali pro splnění svých cílů, je nejsou schopni politicky prosadit. Šanci proto dostal Husák.
Gustáv Husák byl prezidentem v letech 1975-1989. Zemřel 18. listopadu 1991 ve svých 78 letech.
