Potlačení pražského jara v srpnu 1968 se projevuje v celé Evropě ještě dnes. Píše to v komentáři mezinárodně respektovaný švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung. Po nehybnosti následujících desetiletí totiž podle listu místo organické změny následovala šoková terapie, která přinesla i polarizaci společnosti, nespravedlnost, korupci a nedůvěru. Toho dnes využívají politici v zemích jako Polsko a Česká republika, naznačuje NZZ.
"Brutální konec československého reformního experimentu pohřbil i naději na něžnou změnu ve východním bloku. Zničená důvěra se dodnes zcela nevrátila - s důsledky pro celou Evropu," píše NZZ ve svém hlavním komentáři.
Cenou za události roku 1968 bylo podle listu zatuhnutí. "Ztracená desetiletí také znamenala, že východoevropské satelitní státy za 'návrat do Evropy' draze zaplatily: hospodářsky nekonkurenceschopné, intelektuálně vykrvácené a společensky otřesené se podrobily 'šokové terapii' západních expertů," píše deník.
Místo organické změny tak nastala revoluce, která sice přinesla svobodu, ale zanechala za sebou také poražené. "Česko a Polsko sice patřily mezi nejúspěšnější transformované země, ale polarizace, nespravedlnosti a korupce, které s sebou revoluce přinesla, po sobě zanechaly velkou nedůvěru," pokračuje NZZ. Toho se podle listu dá snadno využít.
"Jak v Polsku, tak v Česku se dnes vůdčí politici stavějí do role lidových tribunů v tažení proti elitám. Rovněž silná skepse vůči EU je živena nejen migrační politikou, ale také pocity méněcennosti a zášti vůči mocným 'starým' zemím EU," píše NZZ s tím, že do konce nebylo dotaženo ani zpracování zločinů vůči vlastnímu národu.
"Jen tak lze vysvětlit, že v osobě Andreje Babiše je dnes šéfem vlády miliardář, mediální magnát a bývalý agent tajné služby. K jeho spojencům patří Rusku nakloněný prezident Miloš Zeman a nereformovaná komunistická strana," popisuje situaci v Česku švýcarský deník, podle něhož taková konstelace neumožňuje důstojnou připomínku 50. výročí tragédie.
"Zeman nechce mít žádný projev, aby nerozhněval Putina. Hrozí, že léto 1968 se stane hříčkou geopolitiky - další smutné znamení jeho aktuálnosti," uzavřel Neue Zürcher Zeitung.
