Před návštěvou Obamy se v Evropě šíří úzkost

Nadšení, které loni provázelo zvolení nynějšího amerického prezidenta Baracka Obamy, v některých evropských metropolích začíná opadat. Nahradily ho obavy, které vyvolala hospodářská politika nového prezidenta a jeho umírněnější postoj vůči Rusku, píše dnes agentura Reuters.

Politici v Berlíně, Paříži, Londýně i jinde Obamu před jeho první návštěvou v Evropě chválí za to, že nařídil zavřít věznici na Guantánamu, usiluje o případná jednání s Íránem a přehodnotil strategii vůči Afghánistánu.

Evropa také doufá, že s Obamou bude lepší spolupráce v otázce změny klimatu, než byla s jeho předchůdcem Georgem Bushem. Nicméně první měsíce Obamy v úřadu také v některých částech Evropy vyvolaly obavy, a to zejména v Berlíně a některých východoevropských metropolích.

Významní němečtí představitelé dali otevřeně najevo své znepokojení z nárůstu amerického dluhu, jehož prostřednictvím chce Washington financovat soubor stimulačních opatření ve výši 787 miliard dolarů.

Ačkoliv Obama zmírnil program "Buy America", který je součástí stimulačního balíku, strach, že se Spojené státy uchýlí k protekcionismu v případě, že se ekonomická krize prohloubí, nezmizel.

Na summitu G20 v Londýně budou evropští představitelé od Obamy chtít ujištění, že odolá nátlaku, aby vytvořil nové obchodní bariéry, a že jakmile ta nejhorší fáze krize odezní, bude držet rozpočtový deficit na uzdě.

Český premiér Mirek Topolánek, jehož země nyní předsedá Evropské unii, minulý týden v projevu v Evropském parlamentu řekl, že americký postup vůči ekonomickému útlumu je "cestou do pekel".

Ještě hlubší vrásky Česku a jeho východním sousedům dělá Obamův příslib oživení ve vztazích s Moskvou a to, že přezkoumá plány Bushovy administrativy ohledně zřízení protiraketové základny ve střední Evropě.

Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg nedávno přirovnal Obamův postoj vůči Rusku k tomu, jak se k němu v roce 1961 na vídeňském setkání s Nikitou Chruščovem stavěl John F. Kennedy. Sovětský vůdce dal tehdy mladému americkému prezidentovi za vyučenou.

To, že Obama důrazněji neodpověděl na přitvrzování Ruska vůči Gruzii, ani na jeho hrozby v případě možného rozšíření NATO k jeho hranicím, překvapilo také Berlín.

"Obamova administrativa by měla hovořit se středoevropskými a východoevropskými členy EU o své ruské politice," říká Eckart von Klaeden, zahraničně politický expert ve straně německé kancléřky Angely Merkelové. Signály z Washingtonu totiž podle něho v této části Evropy mohly vyvolat pocity nejistoty.

Obama se v Evropě nadále těší velké oblibě. Henri Guaino, poradce francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, minulý týden prohlásil, že Obamovo odsouzení vyplácení prémií manažerům a jeho připravenost zpřísnit dozor nad finančními institucemi, je "nádherná revoluce". Předseda Evropské komise José Barroso zase poukázal na to, že EU a USA se sbližují v otázkách jako změna klimatu a potřeba posílení sociálního státu.

Objevují se ale názory, že Evropa pro Obamovu administrativu není hlavní prioritou, stejně jako to bylo během Bushova druhého funkčního období. Britský premiér Gordon Brown byl prvním evropským představitelem, který Obamu ve Washingtonu navštívil.

Nicméně to, že jejich setkání trvalo jen krátce a neprovázela ho formální večeře, britská média interpretovala jako urážku.

Angela Merkelová pravidelně mluvila s Bushem prostřednictvím videokonference a nyní musela přes dva měsíce čekat na to, aby s Obamou mohla čtyřicet minut pohovořit. Podřízení kancléřky se také usilovně snaží vyjednat své šéfce návštěvu v Bílém domě, ale zatím bezvýsledně.

"Nepřijde mi, že by aparát začal skutečně pracovat," řekl pod podmínkou anonymity o Obamových lidech v Bílém domě jistý vysoce postavený německý činitel. "Předchozí administrativa pracovala seriózněji a disciplinovaněji," míní.

Foto: Jan Zátorský, Reuters a ČTK/AP