Prezidentem Rakouska i v příštím funkčním období zůstane Heinz Fischer, který zvítězil ve volbách hlavy státu. Podle předběžných výsledků získal 78,7 procenta hlasů.
Vyplývá to z propočtů agentury SORA, které zveřejnila rakouská veřejnoprávní televize ORF. Volby skončily v 17 hodin. Volební účast byla rekordně nízká. Svůj hlas přišlo podle zjištění odevzdat necelých 49 procent voličů. Celkem mohlo v Rakousku hlasovat přes 6,35 milionu lidí. Při posledních volbách byla účast zhruba 72 procent.
Fischerova protikandidátka populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Barbara Rosenkranzová podle agentury SORA získala 15,6 procenta hlasů. Šéf Křesťanské strany Rakouska (CPÖ) Rudolf Gehring, který trojici kandidátů uzavíral, obdržel 5,5 procenta hlasů.
Jednasedmdesátiletý Fischer by měl své druhé funkční období zahájit 8. července. Před šesti lety získal ve volbách 55,7 procenta hlasů. Nyní si tedy výrazně polepšil. První výsledky přijal s radostí a úsměvem.
ČTĚTE TAKÉ: Profesor versus arcimatka. Rakušané volí prezidenta
Havel podpořil v Rakousku Fischera, Svobodní protestují
Šéf FPÖ Heinz-Christian Strache na počátku volebního boje sebevědomě doufal v zisk 35 procent pro Rosenkranzovou. "Zažili jsme hon na čarodějnice a vzhledem k němu a mediální kampani jsme dosáhli pozoruhodného výsledku," řekl zjevně zklamaný Strache. Pogratuloval Fischerovi k jeho znovuzvolení. Podle něj to však není žádný důvod k radosti kvůli nízké volební účasti.
Proti Rosenkranzové se v Rakousku zvedla vlna odporu. V rozhlase se zmínila o tom, že by se měl zrušit poválečný zákon o zákazu nacismu, protože odporuje svobodě slova a vyjadřování. Pak tvrdila, že média její slova překroutila. Před notářem stvrdila podpisem, že odmítá nacistickou ideologii. Po skončení voleb řekla, že sice není šťastná, ale s výsledkem je vzhledem k okolnostem spokojená. Předvolební boj podle ní nebyl čestný.
Navýsost spokojený byl podle svých slov i Gehring. Začal prý z nuly, takže každý hlas je vlastně úspěch. Původně doufal, že se s Fischerem utká ve druhém kole voleb. Za to, že cíle nedosáhl, prý může nízká volební účast.
Podle průzkumů lidé nepřišli k volbám hlavně proto, že je kandidáti nezaujali. Dalším důvodem bylo to, že byl výsledek předem jasný. Jiné zas politika nezajímala či úřad prezidenta je podle nich zbytečný. Volební účast bude nakonec podle expertů o několik málo procent vyšší díky voličům, kteří volili mimo své bydliště či korespondenčně. Konečné výsledky budou známy 30. dubna, kdy vyprší lhůta pro doručení hlasovacích lístků poštou.
Foto: ČTK/AP
