Odchod do penze
Při pondělních protestech proti důchodové reformě bylo ve Francii zadrženo na 300 lidí

 Při protestech proti důchodové reformě bylo v pondělí ve Francii zadrženo téměř 300 lidí, z toho 234 v Paříži. Podle agentury AFP to v úterý oznámily policejní zdroje. Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu promluví k národu v rozhovorech pro televize TF1 a France 2, uvedly v úterý rozhlasová stanice France Info a televize BFM.

Francouzská vláda v pondělí těsně ustála hlasování o vyslovení nedůvěry a současně prosadila krajně nepopulární penzijní reformu, která mimo jiné postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu ze 62 na 64 let. Dá se očekávat, že několikatýdenní protesty proti reformě budou pokračovat také v příštích dnech.

Francouzská policie zadržela stovky lidí, když též v pondělí pokračovaly protestní akce, některé z nich i poté, co Macronova vláda večer přežila hlasování o vyslovení nedůvěry. Pro Macrona znamená výsledek hlasování úlevu, soudí agentura Reuters. Pokud by vláda hlasování neustála, znamenalo by to současně potopení důchodové reformy. Spojení hlasování o vládě a osudu důchodové reformy vyplývalo z kontroverzního použití ústavního článku, jímž se vláda vyhnula hlasování o samotné důchodové reformě v dolní komoře parlamentu.

Zloba ve společnosti byla ovšem patrná i po hlasování poslanců Národním shromáždění. Protestující vyšli do ulic měst v celé Francii. Opoziční poslanci prohlašovali, že běh věcí ještě zvrátí a odbory ohlásily na čtvrtek celonárodní akci.

Podle Reuters by měl vládu znepokojovat velký počet mladých lidí na demonstracích. Z televizních záběrů je patrné, že policie v pondělí proti protestujícím použila i slzný plyn. V některých městech zasahovaly speciální policejní jednotky na motocyklech.

Na některých bulvárech v centru Paříže hasiči v pondělí likvidovali požáry odpadků, které se v ulicích nahromadily kvůli stávce pracovníků komunálních služeb. Podle agentury AFP museli hasiči mimo jiné kvůli požárům popelnic v metropoli zasahovat 240krát.

Pondělní hlasování o nedůvěře vládě bylo těsnější, než se čekalo. Vládu nakonec podrželo 278 zákonodárců, ale jen devět hlasů chybělo k 287 nutným sesazení vlády. Macron v úterý jednal s premiérkou Élisabeth Borneovou, šéfy obou komor parlamentu a poslanci ze svého politického tábora o východiscích z politické krize.

Podle AFP, která se odvolává na účastníky setkání v Elysejském paláci, Macron nemá v úmyslu rozpustit Národní shromáždění, ani reorganizovat vládu, ani vypsat referendum o své důchodové reformě. "Žádné rozpuštění, žádné přeskupení, žádné referendum," shrnul jeden ze zástupců prezidentského tábora Macronův postoj. Podle dalšího z účastníků francouzský prezident požádal své spolupracovníky, aby "nanejvýš do dvou až tří týdnů" předložili návrhy na úpravu programu dalších reforem a jejich vyjasnění.

Francouzská vláda se mezitím snaží zamezit nedostatku pohonných hmot, neboť protestů a stávek se účastní i pracovníci rafinerií a jejich skladů. V úterý vláda oznámila, že začala paliva čerpat ze strategických rezerv. "Ministerstvo zajišťuje uvolňování strategických rezerv cíleným způsobem od počátku března," uvedlo francouzské ministerstvo energetiky.

Sílící hněv se v úterý projevil i potyčkami, které propukly u rafinerie společnosti ExxonMobil ve Fos-sur-Mer. Vláda tam přitom chtěla přimět stávkující zaměstnance k návratu do práce. Podle televize BFM byla v úterý rafinerie zamořena slzným plynem, zatímco někteří demonstranti házeli předměty na šiky policistů.