Při rozpadu Belgie by půlka Valonů <span>chtěla k Francii</span>

Zahraničí
30. 7. 2008 15:10
Belgicko-francouzská hranice.
Belgicko-francouzská hranice.

Belgicko-francouzská hranice.Pokud by se Belgie sužovaná politickou krizí rozpadla na dvě části, pak by polovina lidí z francouzsky hovořícího Valonska byla pro připojení jejich regionu k sousední Francii. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro listy Le Soir a La Voix du Nord.

Belgie je federací tvořenou vlámsky hovořícím severem, frankofonním jihem, mezi nimiž leží dvojjazyčný Brusel. Vlámové tvoří asi 60 procent z asi 10,5 milionu obyvatel.

Zemi delší dobu sužuje vážná politická krize. Nedávno podal premiér Yves Leterme demisi, neboť se nepodařilo koaličním vlámským a valonským stranám vyřešit spory týkající se zejména přerozdělení pravomocí mezi regiony. Král Albert II. ale jeho nabídku odmítl a řekl, že chce, aby jednání pokračovala.

V průzkumu 49 procent Valonů řeklo, že je pro připojení k Francii, pokud by se země rozpadla. Spekulace o možném rozdělení země nabyly na intenzitě kvůli politické krizi, která se táhne už od voleb v červnu 2007.

Centrum Valonska, město Namur.Většími zastánci rozpadu jsou Vlámové, jejichž region je bohatší. Podle průzkumu listu Het Nieuwsblad z počátku července je jednoznačně pro rozdělení Belgie kolem 30 procent Vlámů. Zhruba dvě třetiny jich pak soudí, že země může existovat, pokud budou Valoni ochotni k ústupkům.

Z průzkumu Ipsos vyplynulo, že jen 23 procent Valonů si myslí, že se Belgie opravdu kvůli problémům může rozpadnout.

Podpora připojení k Francii v případě rozdělení Belgie v poslední době mezi Valony ale narostla. Podle průzkumu, který se konal mezi říjnem a lednem, totiž tuto myšlenku podporovalo jen 29 procent dotázaných.

Foto: archiv

Autor: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ