Belgie je pro teroristy ideální cíl, další útoky nejsou vyloučeny ani v Bruselu, ani v dalších evropských městech, soudí v belgickém deníku De Morgen švédský expert na boj proti terorismu a na deradikalizaci Magnus Ranstorp. Islám se podle něj stal rukojmím sektářského extremismu.
Očekával jste podobné útoky v Bruselu?
Atentáty podobného rozsahu jsou pro veřejnost vždycky nečekané, ale mě bohužel nijak nepřekvapily. Už od minulých útoků jsme věděli, že Belgie a Francie jsou pro Islámský stát (IS) jednou velkou operační zónou. Pachatelé se mohli rekrutovat i ze zahraničí, ale mě intuice našeptává, že tyto útoky byly připravovány na lokální úrovni. Jejich rozsah poukazuje na to, že byly použity silné výbušniny, pravděpodobně TATP stejně jako ve Francii. Takový materiál je velice nestabilní, je citlivý na tření a horko, a proto se nedá transportovat na příliš dlouhé vzdálenosti.
Byli jsme tedy bláhoví, když se nám ulevilo po zadržení strůjce pařížských útoků Salaha Abdeslama?
Já takové pocity úlevy chápu, je to přirozený lidský reflex, ale vzhledem k rozsahu teroristických výhrůžek ze strany IS všichni experti věděli, že rizikům neodzvonilo. Je reálný předpoklad, že buňka, jejíž byl Abdeslam součástí nebo která působila paralelně vedle něj, tyto útoky uspíšila z toho důvodu, že došlo k jeho zadržení.
Proč zrovna Belgie?
Je několik různých důvodů, proč zrovna Belgie je ideální cíl pro džihádistickou smršť. Z Belgie se rekrutovalo 470 bojovníků v Sýrii, což je v poměru k počtu obyvatel nejvíce z celé Evropy. Belgické bezpečnostní síly evidují rozsáhlý seznam lidí, které monitorují kvůli možnému bezpečnostnímu riziku. Navíc se v nedávné minulosti útoky v Belgii už konaly - například atentát v Židovském muzeu a zmařené atentáty teroristické buňky ve Verviers. V Belgii je sídlo Evropské unie, Severoatlantické aliance a dalších mezinárodních institucí.
Také zeměpisná poloha dělá z Belgie křižovatku Evropy, a tudíž i křižovatku různých nekalých tras. Do zahraničí je to z Belgie pro teroristy coby kamenem dohodil. Zkrátka atmosférické čáry mezinárodního teroru se protínají všechny právě v Belgii.
Anketa:
Jste ochotni se kvůli boji proti terorismu smířit s myšlenkou, že bude stát kontrolovat vaše telefonické hovory a elektronickou komunikaci, případně že se posílí moc a vliv ozbrojených složek? Tedy že se sníží míra vašich osobních svobod?
- Ano. 33%
- Ne. 33%
- Dočasně ano. 33%
Jak by teď Belgie měla reagovat?
Zaprvé se musí soustředit na to, aby co nejlépe dokázala rozklíčovat spletitost prostředí, z nějž se rekrutují džihádisté, to znamená, že bezpečnostní a tajné služby musejí mít dostatečné rozpočty a zároveň musejí zintenzivnit spolupráci. Kvůli tomu, že belgické úřady jsou rozštěpené přes mnoho různých úrovní, je evidentně nesmírně složité sjednotit se na společném postupu. Druhý důraz musí být samozřejmě kladen na prevenci. Zradikalizovaní jedinci musejí být o hodně dříve signalizováni, kvůli tomu bude nutné vybudovat celý systém znaků včasného rozpoznání, zejména ve velkých městech, jako je Brusel.
Jakým způsobem by taková signalizace měla probíhat?
Já jsem v Kodani vedl jeden preventivní program, na kterém spolupracovaly všechny městské odbory. Role městských částí je nesmírně důležitá, jejich úředníci by měli znát všechny občany své čtvrtě. V Kodani jsme spolupracovali s bytovými družstvy, které hrály klíčovou roli v rozpoznání a zpracovávání radikalizovaných jedinců, u nichž se dalo očekávat, že by se mohli stát bezpečnostní hrozbou. Velký důraz musí být kladen na zvýšenou pozornost kriminalitě, protože současné buňky IS evidentně naprosto bez problémů rekrutují své nohsledy mezi kriminálními živly, které začaly na pomyslné nejnižší příčce žebříčku - jako malí zlodějíčci. Pokud chcete zabránit extremismu, musíte potírat osu kriminalita-teror souběžně. Bez holistického přístupu nám budou teroristé neustále vyskakovat jako čertíci z krabičky.
Jak se dá zabránit tomu, aby se belgická společnost polarizovala?
Pro úřady i veřejnost bude nesmírně důležité zachovat klidnou hlavu. Prvotní prioritou musí být posílení sociální soudržnosti. Tito teroristé samozřejmě nejvíce stojí o to, abychom reagovali ztřeštěně. Belgická vláda musí naprosto jasně komunikovat, že tyto atentáty nemají nic společného s islámem jako takovým. Toto náboženství se nyní stalo rukojmím sektářských extremistů. Proto by bylo dobré, kdyby právě v této době povstaly hlasy ze strany belgické muslimské komunity, které by naprosto jednoznačně poukázaly na to, že tyto atentáty nemají nic společného s jejich mírumilovným prožíváním svého náboženství.
Jak úřady, tak muslimská komunita musejí tyto atentáty využít k tomu, aby se více než kdy dříve spojily proti radikalizaci a teroru. Bez pomoci zvnitřku této komunity se tento boj vyhrát nedá. Taková pospolitost musí fungovat na lokální, národní i nadnárodní úrovni.
Mají se bát i občané jiných evropských měst?
Budou následovat další útoky. Nevylučuji ani další atentáty v Bruselu. Tato teroristická vlna je jako horská dráha, která se bohužel ještě občas vyřítí ze zatáčky. Jde o to, nepanikařit a uvědomit si, že je možné s ní zatočit, pokud jako demokratická společnost budeme na všech úrovních spolupracovat.
