Přírodní katastrofy jako záplavy, bouře či vlny veder způsobily v Evropě za posledních 40 let škody ve výši přes půl bilionu eur (12 bilionů korun). Vyplývá to z analýzy, kterou ve čtvrtek zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Podle ní mají extrémní výkyvy počasí na svědomí odhadem 90 tisíc až 142 tisíc úmrtí. Mezi třicítkou zemí patří Česko co do způsobených škod k deseti nejpostiženějším.
EEA shrnula data z let 1980 až 2020 ze zemí EU a také ze Švýcarska, Norska, Islandu a Turecka.
Podle autorů studie se v dlouhodobém sledování neukazuje jednoznačný trend, že by vlivem dopadů globálního oteplování škod a obětí přírodních katastrof kontinuálně přibývalo. Připisují to faktu, že vysoké škody způsobí jen zlomek katastrofických událostí: za 40 let způsobily 60 procent škod jen tři procenta zaznamenaných katastrof.
"Důvodem, proč tu nevidíme (stoupající) trend, není to, že by změny klimatu neexistovaly, ale to, že proti nim intenzivněji bojujeme," citoval deník The Guardian Woutera Vanneuvillea z EEA.
Nejvíce hmotných škod zaznamenaly od roku 1980 Německo, Francie a Itálie. V přepočtu na počet obyvatel katastrofy nejcitelněji zasáhly Švýcarsko, Slovinsko a Francii. Česko podle databází CATDAT a NatCat za 40 let utrpělo škody ve výši zhruba 12,2 až 13,9 miliardy eur (asi 300 až 338 miliard korun).
Podle EEA bylo jen 23 procent celkových škod kryto pojištěním, přičemž mezi zeměmi jsou v tomto ohledu obrovské rozdíly. Například v Rumunsku pojištění pokrylo jen jedno procento škod, v Dánsku 55 procent.
Nejvíce smrtící jsou vlny veder, které podle analýzy mohou až za 85 procent všech obětí na životech. Nejtragičtější byl v tomto ohledu rok 2003.
