Teror v Belgii
Proč právě Brusel? ptá se světový tisk

"Teror v Bruselu", "Belgie truchlí a sčítá mrtvé", "Útok na celou Evropskou unii". Podobné titulky se po úterních atentátech na bruselské letiště a metro objevily na prvních stránkách valné většiny světových periodik.

Společně s líčením pumových útoků se třemi desítkami mrtvých zaznívají otázky, zda Belgie nepodcenila hrozbu po dopadení Salaha Abdeslama, který je podezřelý z účasti na listopadových teroristických útocích v Paříži.

Komentátoři se také ptají, jak dobře jsou proti podobným teroristickým úderům zajištěna další letiště světa.

"Úterní útoky v Bruselu vyvolaly zatím nejvážnější otázky, jak byla země připravená na podobnou hrozbu," napsal list The New York Times. Vypočítává přitom opatření, která Belgie přijala, aby se vypořádala se sílící radikalizací včetně seznamu lidí podezřelých z terorismu, který zahrnuje osoby, jež odešly bojovat do Sýrie, Iráku či Libye, ty, kdo se odtud vrátili, či ty, kdo jeví známky příklonu k radikálním idejím.

Zintenzivněná opatření

Belgie během posledních osmnácti měsíců zintenzivnila opatření, jež mají bránit radikalizaci mládeže, a federální bezpečnostní agentury koordinují kroky s místními úřady a vyměňují si informace. "Přesto je tento systém nadále ve výstavbě a v Molenbeeku, převážně muslimské bruselské čtvrti, není dostatek policistů," dodává The New York Times s tím, že Belgie není sama, kdo by potřeboval vylepšit bezpečnost. List připomíná, že několik zemí EU nadále nemá elektronické napojení na Interpol na všech svých hraničních přechodech.

Stejné obavy týkající se nedostatečné bezpečnosti se objevují také v komentáři listu The Boston Herald. "Hodnota katastrofických událostí spočívá v tom, že pomáhají lidem postavit se problémům, na něž by se jinak zaměřili jen obtížně," napsal tento deník.

Fotogalerie:

OBRAZEM: Atentát na srdce EU. Obětí teroru v Bruselu jsou desítky

"Evropa čelí bezpečnostní hrozbě, která v její moderní historii nemá obdoby, a to v době, kdy její společná měna, bezpečnost hranic a výměna informací mezi zpravodajskými službami jsou pod značným tlakem. Kdyby byla Evropa akcií, pragmatický investor by ji prodal navzdory nákladům a sentimentálním vazbám. Bez radikální restrukturalizace je to podnik mířící k zániku. Evropská unie potřebuje přetvořit bezpečnostní systém, zbořit překážky bránící výměně informací, zesílit hranice a chránit obyvatele," dodal The Boston Herald.

"Proč si teroristé vybrali za cíl Belgii?" ptá se britský list The Guardian. "Belgie se může zdát jako nepravděpodobné ohnisko evropského extremistického násilí," píše deník, podle něhož ale existuje řada důvodů, proč tomu tak je. "Mezi ně patří početná a špatně integrovaná muslimská menšina, vysoká nezaměstnanost mezi mladými v této komunitě, dostupnost zbraní, vysoce rozvinutá komunikační a dopravní síť, samolibé a samy se sebou spokojené úřady trpící chronickým nedostatkem zdrojů, a domácí politická nestabilita," tvrdí.

Přítomnost většího množství policistů riziko nesnižuje

Britský The Independent poukazuje na to, že se ukázala bezpečnostní slabina většiny evropských letišť - totiž režim v příletových halách, běžně plných cestujících čekajících bez jakýchkoli kontrol na přísné odbavovací procedury před vstupem do letadel. Přijít do těchto hal se zbraněmi a náložemi je snadné. Mnohá letiště po útocích v Bruselu rychle nasadila nové policisty do budov, ale podle listu jde spíše o kosmetické záležitosti - přítomnost většího množství policistů má ujistit pasažéry, avšak riziko to nesnižuje.

Města jako Istanbul, Nairobi nebo Bombaj, která mají za sebou množství teroristických útoků, kontrolují cestující a jejich zavazadla ještě před vstupem do hlavní letištní budovy. Obří evropská letiště jako Heathrow a Gatwick v Británii, letiště v Amsterodamu nebo pařížské Charles de Gaulle budou muset být v tomto smyslu přebudována.

Izraelský The Jerusalem Post připsal úterní události v Bruselu roky trvajícímu podceňování nebezpečí v Evropě. "Člověk nemusí být génius, aby pochopil, že to bylo kolosální selhání bezpečnosti a tajné služby. Úřady byly varovány a věděly o hrozbě bezprostředního útoku," píše list a připomíná, že by se Evropa mohla poučit v Izraeli. Letiště u Tel Avivu je "chráněno" jedenácti kontrolními stanovišti a prověřováním.

Rovněž The Washington Post se domnívá, že bruselské útoky prokázaly šokujícím způsobem nefunkční přístup k bezpečnostním opatřením v Evropě. USA Today se zmiňuje o nesmyslných pravidlech, jimiž se musí řídit belgická policie a která jí kromě jiného zakazují provádět noční razie. Poukazuje i na krátkozrakost štvaní proti muslimům jako celku, jak předváděl v úterý republikánský kandidát Donald Trump na televizních obrazovkách.

Prezident Barack Obama prý sice reagoval pomalu na hrozbu Islámského státu, avšak něco jiného je xenofobní celoplošné štvaní proti 1,6 miliardy muslimů obývajících svět. Dlouhý boj proti radikálnímu islámu nebude úspěšný bez rozvinutí tajných služeb uvnitř muslimské komunity a bez agresivního boje proti IS. Stále nová bezpečnostní opatření v dopravních uzlech stačit nebudou. Je třeba, aby se muslimská většina sama postavila proti menšině krutých radikálů na Západě i v Iráku a Sýrii nebo Libyi. Dělat si z klíčového spojence v boji proti těmto kruhům nepřátele je prostě hloupé.

Kanadský The Globe and Mail poukazuje na to, že útoky v Bruselu jsou největší atentáty spáchané proti politickému cíli od aktivit Irské republikánské armády na konci 20. století. V případě Bruselu byly terčem instituce Evropské unie. List také tvrdí, že se projevuje změna taktiky radikálních skupin, které přestávají usilovat o přesun svých stoupenců z Evropy na Blízký východ, ale chtějí od nich, aby zůstali v místech, kde žijí, a útočili přímo tam.