Byl atentát na papeže Jana Pavla II. v roce 1981 jen činem šíleného extremisty, nebo ho zosnovala sovětská tajná služba, jíž se nelíbila papežova podpora tehdejšího disentu ve východní Evropě? Důkazy podložená odpověď na tuto otázku stále neexistuje.
Někteří očekávají, že nové světlo do věci vnese atentátník Mehmet Ali Agca (52) po pondělním propuštění z tureckého vězení. Jenže on sám už uvedl příliš mnoho verzí motivu svého činu a řadou tvrzení již učinil každý svůj další výrok jen málo věrohodný.
Byla to KGB?
"Jsem Ježíš... jsem všemocný," prohlásil například v roce 1985 tento Turek, někdejší člen extremistické organizace Šedí vlci. Na věrohodnosti svým tvrzením nepřidal ani výrokem, že je připraven ve službách americké CIA řídit hon na Usámu bin Ládina. Loni Agca, zjevně toužící po publicitě, vyjádřil přání setkat se s papežem Benediktem XVI. a být pokřtěn na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu, kde 13. května 1981 předchozího papeže vážně postřelil. Na katolickou víru prý přestoupil v roce 2007.
K motivu svého tehdejšího činu Agca nejdříve uváděl, že jednal sám (považoval papeže za vůdce křížové výpravy proti islámu). Později tvrdil, že si ho najala bulharská tajná služba. Ta údajně jednala z pověření sovětské tajné služby, která se obávala rozdmýchání protikomunistických revolt kvůli papežově podpoře disentu v tehdejších satelitech Sovětského svazu. Nakonec Agca tuto verzi popřel. Před pěti lety z vězení dokonce prohlásil, že "bez pomoci některých kněží a kardinálů by útok nikdy nemohl provést".
Vyšetřování v 80. letech ukázalo, že Agca byl v kontaktu i s bulharským občanem Sergejem Antonovem. Ten byl ale v roce 1986 pro nedostatek důkazů zproštěn obžaloby (zemřel v roce 2007), zproštěni byli ze stejného důvodu i další dva Bulhaři. Také sám papež Jan Pavel II. během návštěvy Sofie v roce 2002 bulharskou stopu k atentátu vyvracel. Ve své knize Paměť a identita ale papež napsal, že Agca nejednal z vlastního popudu.
Milost pro Agcu
V osudný květnový den jel papež při generální audienci na Svatopetrském náměstí v otevřeném automobilu a rozmlouval s jásajícími lidmi. Pozvedl do výšky dítě a vrátil ho rodičům, když ho zasáhly tři kulky do břicha a do ramene. Agca později tvrdil, že kvůli onomu dítěti nemohl pořádně zamířit. Papež byl převezen do nemocnice, kde se podrobil pětihodinové operaci. Po třech týdnech byl propuštěn do domácího léčení, ale po 14 dnech musel být znovu operován kvůli infekci v hojící se ráně.
Agca byl zadržen okamžitě po činu a v červenci téhož roku odsouzen na doživotí. Jen pár dnů po atentátu papež Agcovi veřejně odpustil a v roce 1983 ho navštívil v cele. Přijal též ve Vatikánu Agcovu matku, která ho přišla žádat o milost. Tu Agcovi na žádost papeže udělil italský prezident Carlo Ciampi v červnu 2000.
Foto: ČTK/AP
