Expert v Norsku odsouzen
Průšvih Barnevernetu kvůli pornu. Prověří odebrání dětí rodičům

Norsko znovu prověří sérii kontroverzních rozhodnutí o odebrání dětí rodičům, na nichž se podílel psychiatr, jenž byl odsouzen za stahování snímků a videí zobrazujících sexuální zneužívání nezletilých. Informoval o tom ve čtvrtek zpravodajský server BBC. Jedné z postižených rodin už byly děti vráceny.

Norská sociální služba Barnevernet je kritizována některými rodiči a experty, podle nichž často odebírá děti a dává je do pěstounské péče bez dostatečného odůvodnění.

Skandál, o němž píše BBC, se týká předního odborníka v oboru psychiatrie, který byl v dubnu v norské metropoli Oslu odsouzen k téměř dvěma letům vězení za to, že si stáhl téměř 200 tisíc fotografií a více než 12 tisíc videí, na nichž bylo zachyceno sexuální zneužívání dětí nebo děti jako sexuální objekty.

Na některých ze snímků bylo údajně vidět nemluvňata znásilňovaná dospělými muži. Šestapadesátiletý psychiatr se ke svým činům před soudem přiznal a prohlásil, že podobné materiály sledoval 20 let. Během té doby byl přitom zmíněný psychiatr jmenován do 14členné expertní komise, která hraje v Norsku klíčovou roli při posuzování, zda má být dítě vzato do pěstounské péče. Psychiatra kromě toho jako experta zaměstnávaly i různé místní instituce.

Norské úřady po vynesení rozsudku zbavily psychiatra licence, původně ale neměly v úmyslu přezkoumávat případy, v nichž figuroval. Ministerstvo pro děti a rovnost v červnu BBC sdělilo, že záležitost nebude komentovat, a odmítlo žádost o rozhovor.

Nyní ale ministerstvo vyzvalo místní úřady, aby znovu prověřily případy, v nichž psychiatr rozhodoval. "Pokud to bude možné, přezkoumáme všechny tyto případy," prohlásil Börge Tomter z rady pro dohled nad zdravotními záležitostmi. Kolik takových případů může být, Tomter neví.

Sám odsouzený psychiatr před deseti lety prohlásil, že se jako přizvaný odborník podílel na rozhodování v 50 až 75 případech týkajících se ochrany dětí.

Expertní komise, v níž psychiatr působil v poslední době, posuzuje každoročně zhruba 750 doporučení místních úřadů k odebrání dětí. Šéfka komise Katrin Kochová v červenci BBC řekla, že se na některé z psychiatrových zpráv dívala a neshledala na nich žádné důvody k obavám.

Inez Arnesenové, která působí jako místní politička v jihonorském Tönsbergu, úřady odebraly v roce 2013 čtyři z jejích osmi dětí kvůli obviněním, že proti nim používá fyzickou sílu, což je v Norsku zakázané. O tři roky později byla Arnesenová obvinění zproštěna a úřady jí dvě děti vrátily. Nejmladší dvě děti ale zůstaly v pěstounské péči.

Po odsouzení psychiatra, který se k případu Arnesenových vyjadřoval, rodina požádala také o vrácení nyní 11letého syna Christiana a 12leté dcery Vendely a uspěla. V srpnu se děti po pěti letech v pěstounské péči vrátily k rodičům.

Odhodlání norských úřadů přezkoumat sporné případy Arnesenová uvítala. "Musí to ale udělat někdo, kdo není součástí tohoto systému a kdo se dokáže podívat na každý z případů jasnýma očima," konstatovala.

V roce 2011 rozhodla norská sociální služba také o odebrání synů Denise a Davida českým rodičům Michalákovým kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Děti nyní vyrůstají u pěstounů. Před třemi lety norské úřady zbavily Evu Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla. Loni v létě se obrátila se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva.