Radar čeká na příští českou vládu. USA analyzují

O dalších osudech amerických plánů umístit v Česku americký protiraketový radar a ratifikaci smluv mezi ČR a USA ohledně umístění této základny na českém území rozhodne až nový kabinet, který vzejde z říjnových předčasných voleb. V Bruselu to dnes řekl premiér Jan Fischer po setkání s šéfem NATO Jaapem de Hoopem Schefferem.

"Čekáme na ujasnění od nové americké administrativy," řekl na dotaz ČTK. Ratifikační proces se podle něj v České republice nezastavil, jen se mírně přerušil. Úřednický kabinet, v jehož čele Fischer stojí, podle premiéra není v pozici, aby o radaru rozhodoval.

Předchozí vláda premiéra Mirka Topolánka (ODS) stáhla smlouvy ze sněmovny letos v březnu, protože v dolní komoře neměla dostatek hlasů pro jejich schválení. Naopak Senát smlouvy schválil již loni v listopadu.

"Bude to pokračovat po předčasných volbách," řekl Fischer s tím, že až vláda vzešlá z voleb rozhodne, jak dál ve věci umístění radaru v Česku postupovat.

Z parlamentních stran jsou proti umístění amerického radaru v Česku zejména ČSSD a KSČM. Odmítavý postoj k pokračování ratifikačního procesu smluv o stavbě radaru byl i součástí seznamu 27 bodů, na jejichž základě byla ČSSD připravena podpořit přechodný Fischerův kabinet při hlasování o důvěře. Tu vláda dostala o víkendu.

ČR podepsala smlouvy o výstavbě radarové části americké protiraketové obrany v Brdech ještě s administrativou předchozího amerického prezidenta George Bushe. Nová administrativa v čele s prezidentem Barackem Obamou nyní celý projekt a jeho efektivnost i náklady analyzuje.

"Hlavně jsme se zaměřili na operace a mise," nastínil průběh zhruba půlhodinové schůzky Scheffer. "Ujistil jsem naše kolegy..., že Česká republika je připravena naplnit všechny závazky, které máme k NATO," podotkl v této souvislosti Fischer.

Premiér informoval alianční zástupce o tom, že dnes jeho vláda schválila návrh zahraničních misí české armády pro rok 2010. S působením českých vojáků především v Kosovu a Afghánistánu ale ještě bude muset vyslovit souhlas parlament. Mise budou Českou republiku stát do tří miliard korun. Plán počítá například pro příští rok s nasazením až 550 vojáků v misi KFOR v Kosovu a až 535 v misi ISAF v Afghánistánu.

Foto: Reuters a Robert Zlatohlávek