Dosluhující slovenská vláda premiérky Ivety Radičové nezůstane v úřadu do březnových předčasných parlamentních voleb. Prezident Ivan Gašparovič oznámil, že kabinet odvolá a následně jmenuje novou vládu.
V pondělí chce s předsedy parlamentních stran jednat o možnosti většinové vlády. "Pokud se strany nedohodnou na sestavení vlády, mohu sestavit úřednickou vládu," citovala ho agentura TASR.
V čele vlády patrně Radičová nebude – pokud by prý sama podala demisi, dovládnout by ji prezident pověřil, ovšem parlament jí vyslovil nedůvěru. Prezident má podle ústavy povinnost vládu odvolat, lhůta však stanovená není. Radičová po schůzce s prezidentem s novináři nemluvila.
Novou vládu by se mohla pokusit vytvořit trojice vládních stran (SDKU-DS, KDH a Most-Híd), bez dosavadního koaličního partnera SaS. Nová vládní sestava by ale v parlamentu byla odkázána na podporu opozičních sociálních demokratů expremiéra Roberta Fica.
Šéf liberálů Richard Sulík, který po propuknutí vládní krize přišel o post předsedy parlamentu, menšinovou vládu stran pravého středu podpořit nehodlá. "Podporu SaS vláda tří pravicových stran mít nebude," řekl Sulík pro Hospodářské noviny. Liberálové spolupráci s vládou dosud přitom neodmítali, hlasovat chtěli i pro přijetí státního rozpočtu na příští rok. Fico po vypuknutí vládní krize prohlásil, že jeho strana chce zůstat v opozici až do předčasných voleb 10. března 2012.
Radičová (Slovenská demokratická a křesťanská unie, SDKÚ) připojila vyslovení důvěry k prvnímu hlasování o rozšíření pravomocí "eurovalu", záchranného fondu eurozóny. Koaliční partneři Svoboda a solidarita v čele s předsedou parlamentu Richardem Sulíkem hlasovali proti. Napodruhé parlament rozšíření fondu schválil díky hlasům levice Roberta Fica, který za podporu ovšem požadoval předčasné volby, jež budou na jaře.
Politická krize by mohla ohrozit ambice země ozdravit státní finance, což by podle agentury Standard and Poor's mohlo vést až ke snížení ratingu Slovenska. Ministerstvo financí navíc připravuje novou prognózu, která patrně znovu zhorší výhled růstu exportně orientované ekonomiky a současně také příjmy státu z daní.
