Revoluční změna
Rakouská vláda chce stavět "jako za socialismu"

Revoluční změnu v posuzování vlivu velkých staveb na životní prostředí údajně chystá rakouský kabinet. Pokud úřady a soudy nerozhodnou do devíti měsíců od podání žádosti, projekt automaticky získá povolení.

O záměru rakouské vlády zkrátit tímto způsobem povolovací řízení u některých, pro stát významných projektů, informoval deník Der Standard. Kabinetu vedenému lidovci a Svobodnými se totiž podobně jako mnohým českým politikům nelíbí, že občanští a ekologičtí aktivisté mohou různými obstrukčními žalobami a stížnostmi oddalovat zahájení důležitých staveb, jako jsou třeba nové úseky dálnic, přehrady nebo elektrárny. A tak rakouská vláda podle deníku chystá opatření, které může vzít stěžovatelům vítr z plachet.

"Základní myšlenkou připravované změny zákona je vytvoření seznamu projektů ve zvlášť důležitém veřejném zájmu," píše s odkazem na vládní zdroje Der Standard. Pokud návrh projde parlamentem, vláda by dvakrát ročně rozhodovala o tom, které projekty na území Rakouska dostanou nálepku "výjimečných". Může se jednat o silnice, dálnice, nádraží, elektrárny, vědecká centra, ale také o soukromé investice.

Odborná komise, jmenovaná vládou, bude posuzovat, jaký má konkrétní projekt význam pro stát, nakolik je důležitý pro budoucnost nebo jakým způsobem ovlivní zaměstnanost. A jestliže následně i vláda potvrdí, že stavba naplňuje kritéria "zvlášť důležitého veřejného zájmu", získá zvláštní privilegium "devět a dost". Pokud se úřadům a soudům nepodaří vyřídit veškeré případné připomínky a stížnosti vůči ekologickým posudkům v maximální lhůtě devíti měsíců, automaticky bude příslušný záměr považován za povolený.

I když vláda změnu zákona teprve připravuje a není jisté, zda jí skutečně prosadí, zejména mezi ekologickými organizacemi vzbudil už samotný návrh pozdvižení. "Tímto zákonem ohrožuje náš černo-modrý kabinet základní principy právního státu," uvedl například šéf rakouských Greenpeace Alexander Egit. Proti navrhované změně zákona se vyslovila i opozice. Někteří kritici dokonce označují vládní záměr za návrat k totalitním praktikám, známým ze socialistických zemí.

Rakouská vláda ale měla snahu o zrychlení a zjednodušení povolovacích procesů u důležitých staveb už ve svém programovém prohlášení. I když průměrně trvá proces posuzování vlivu na životní prostředí (česky EIA) v Rakousku od podání žádosti až ke konečnému rozhodnutí zhruba 18 měsíců, některá řízení se kvůli různým odvoláním a obstrukcím mohou protáhnout až na roky. Příkladem může být třeba projet nové přistávací dráhy na letišti ve Vídni, o němž se s přestávkami rozhodovalo 17 let.

Zástupci průmyslu proto na rozdíl od ekologických organizací vládní záměr vítají. "Místo věčného zpožďování důležitých projektů by bylo povolovací řízení kratší a efektivnější," uvedl zástupce generálního sekretáře Rakouského průmyslového sdružení Peter Koren. Zastánci zkrácení lhůty pro proces EIA u některých staveb argumentují také tím, že nechtějí brát lidem právo bránit se proti záměrům, které ohrožují nebo mohou ohrožovat jejich životní prostředí. Zároveň by ale podle nich neměl mít nikdo právo prodlužovat různými obstrukcemi rozhodnutí o určité stavbě donekonečna.