Zatímco turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan mluví o návratu masakrů z dob nacismu, tažení rakouské vlády proti politickému islámu zatím není tak horké. Uzavřeno má být sedm mešit z celkem čtyř set a vyhoštění se dosud přímo týká dvou imámů z ohlášených šedesáti.
Uzavřena má být například mešita v Goethově ulici v Linci, kterou provozuje společnost s názvem Islámský kulturní spolek Káhira. Není to výrazná stavba s minaretem, ale zastrčená modlitební místnost, o jejíž existenci dosud v hornorakouské metropoli prakticky nikdo nevěděl. Dokonce ani městští radní.
"Pan starosta o této mešitě nikdy předtím neslyšel," přiznává Bettina Langederová, mluvčí lineckého starosty Klause Lugera. Náboženská instituce sice měla "státní souhlas", nedostávala však z městské kasy žádné dotace, nemá internetové stránky, nikde veřejně neuvádí kontakty na své představitele. "Pokud ale ministerstvo vnitra plánuje její uzavření, jistě má své důvody," tlumočila slova starosty Langederová.
Radikálové na mušce
Podobně jako linecká modlitebna vypadají i některé další rakouské mešity, na něž se vláda zaměřila. Oficiálním důvodem je, že se v těchto objektech údajně scházeli vyznavači salafismu, tedy hnutí požadujícího návrat ke kořenům islámu. Někteří salafisté například prohlašují, že všichni "nevěřící" budou hořet v "ohni pekelném". A takové výroky jsou podle ministerstva vnitra nepřípustné.
"Zákon totiž jednoznačně říká, že všechny církve a náboženské společnosti oficiálně působící v Rakousku musejí mít pozitivní postoj vůči státu a společnosti," řekl TÝDNU Manfred Maurer, zástupce šéfredaktora lineckého listu Neues Volksblatt. Pokud tedy někdo předpovídá části svých spoluobčanů "pekelné utrpení", ustanovení zákona porušuje, což je důvod uzavření sedmi mešit podobných té v linecké Goethově ulici.
Lidovecký kancléř Sebastian Kurz tento krok označil za součást boje proti "politickému islámu", který nemá v Rakousku místo. Nemají se přitom uzavírat velké mešity, ale oficiálně ukončovat činnost některých islámských spolků v různých modlitebnách a společenských místnostech, o nichž dosud lidé často neměli ani tušení.
Pro srovnání: v Linci oficiálně funguje pět velkých mešit, které při pátečních bohoslužbách navštěvuje kolem 1500 muslimů. Žádné z nich se zákaz netýká. V celém Rakousku mohou muslimové využít kolem čtyř set mešit.
Pokud jde o zmíněných sedm modliteben, u nichž údajně prověrka speciálního úřadu odhalila při kázáních a bohoslužbách prohřešky proti zákonu, ještě vůbec není jisté, zda budou skutečně uzavřeny. "Jejich provozovatelé se totiž proti úřednímu rozhodnutí mohou odvolat," řekl Maurer. Jedinou výjimkou je mešita, již provozovala turecká extremistická organizace Šedí vlci ve Vídni. Ta totiž vůbec neměla povolení k provozu. "A proto její uzavření iniciovalo dokonce samo Islámské náboženské společenství v Rakousku," uvedl novinář Maurer.
Peníze z Turecka
Vláda se také rozhodla zahájit řízení o vyhoštění až šedesáti islámských duchovních. Důvodem údajně není náboženský fanatismus, ale podezření, že činnost imámů je přímo hrazena tureckým náboženským úřadem Diyanet, což rakouské zákony nepovolují. Na základě tři roky platného zákona nesmějí být islámští duchovní placeni ze zahraničí. Diyanet se podle ministerstva vnitra pokusil různými účetními operacemi původ peněz na činnost některých islámských duchovních zastřít, ovšem kontrola to odhalila. Deportace ze země se může týkat nejen šesti desítek islámských duchovních, ale také jejich 150 rodinných příslušníků.
Ani v tomto případě však nejde o definitivní vyhoštění. Řízení bylo zahájeno zatím v jedenácti případech a pouze dva duchovní dosud dostali oznámení, že musejí opustit Rakousko. Dalších pět stáhlo své žádosti o prodloužení pobytu v zemi. Celkově pracují v Rakousku takřka tři stovky islámských duchovních.
Podtrženo a sečteno, ohlášená válka proti "politickému islámu" ze strany rakouské vlády má zatím mnohem menší rozměr, než by se z politických prohlášení mohlo zdát. Část opozice proto obviňuje kabinet složený z lidovců a Svobodných, že "laciným protiislámským" tažením ve skutečnosti nahrávají tureckému prezidentovi Erdoğanovi.
Voda na sultánův mlýn?
V Turecku se totiž 24. června konají předčasné prezidentské a parlamentní volby. A opatření rakouské vlády může podle Zelených ještě zvýšit počet příznivců, a tedy i voličů současného prezidenta mezi v Rakousku usazenými Turky. Erdoğan ve své kampani neváhal srovnat krok Vídně s nacistickými zvěrstvy.
"Utrpení Židů a Romů ve druhé světové válce, masakry a mučení jsou důkazem, co všechno může způsobit tento druh politiky," prohlásil prezident. Turci pobývající v zahraničí jsou pro něho významnou voličskou skupinou. V Evropě jich mimo svou vlast žijí takřka tři miliony, z toho 1,4 milionu v Německu a 160 tisíc v Rakousku.
