Pouze třetina Katalánců se domnívá, že by se katalánská separatistická vláda měla snažit o nezávislost tohoto autonomního regionu. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který zveřejnila místní média. Asi 56 procent Katalánců si naopak myslí, že jejich vláda by se měla snažit dojednat s Madridem lepší autonomní status.
V průzkumu, který si nechal od společnosti GESOP vypracovat v minulém týdnu katalánský deník El Periódico, uvedlo pouze 34,8 procenta dotazovaných, že se má regionální vláda snažit o nezávislost Katalánska. Nicméně 42,4 procenta si přeje, aby se o nezávislosti regionu konalo referendum.
Padesát šest procent dotazovaných Katalánců odpovědělo, že separatistická vláda by se měla přestat snažit o nezávislost a soustředit se na vyjednání lepšího autonomního statusu. Právě takový dialog nabízí katalánské vládě současný španělský premiér Pedro Sánchez, jenž je v úřadu od června.
Předchozí španělská vláda Mariana Rajoye s katalánským vedením jednat odmítala byť i jen o širší autonomii a před rokem převzala dočasně přímou správu Katalánska poté, co tamní parlament schválil 27. října rezoluci o nezávislosti. Poslanci se přitom odvolávali na referendum o nezávislosti, které uspořádala tehdejší katalánská vláda 1. října i přes zákaz španělského ústavního soudu.
Legitimitu loňského referenda zpochybnili ve zveřejněném průzkumu i sami Katalánci. Téměř 70 procent dotázaných odpovědělo, že toto hlasování nebylo legitimní, a pouze 29 procent si myslí, že plebiscit stačí pro vyhlášení odtržení regionu od Španělska. V tehdejším hlasování, jemuž se snažila zabránit španělská policie, se přes 90 procent zúčastněných vyslovilo pro nezávislost. Účast ale byla jen 43 procent.
Bývalé vedení Katalánska čelí kvůli referendu a rezoluci o nezávislosti trestnímu stíhání. Části těchto politiků, z nichž někteří jsou už rok ve vazbě, hrozí až 25 let kvůli obvinění ze vzpoury. Soudní proces by měl začít koncem letošního či začátkem příštího roku, tento týden by měla prokuratura navrhnout obžalobu s výší trestů.
