Chování policie
Rasisté, Chorvati jsou rasisté, stěžují si migranti. Mluví o násilí

Migranti v Bosně, kteří se snažili ilegálně přejít hranici do sousedního Chorvatska, si stěžují na brutalitu chorvatské policie. Mnozí z nich mají na těle modřiny a řezné rány, které podle jejich vyjádření utržili právě od mužů zákona. Chorvatsko ale tato obvinění odmítá a prohlašuje, že pohraniční policie jedná v souladu s mezinárodními standardy.

"Chorvatsko je velký problém," svěřila se skupina Pákistánců, kteří žijí ve stanech v lese nedaleko města Bihać. "Chorvatská policie, když vidí nějakého Araba, muslima, podívejte, co se stane," říká 40letý Muhammad pocházející z palestinského Pásma Gazy a ukazuje modřiny na zádech, rukou a nohou. "Rasisté, Chorvati jsou rasisté," dodává muž, jehož cílem je dostat se do Itálie, kde žije jeho manželka a dcera.

V roce 2015, kdy vrcholila migrační krize a statisíce běženců mířily přes Balkán do západní Evropy, hlavní vlna migrantů Bosnu minula. V poslední době, po uzavření takzvané balkánské cesty, se ale přes tuto bývalou jugoslávskou republiku vydává do Evropské unie stále více lidí prchajících z Afriky a Blízkého východu před boji nebo chudobou. Jen během letošního roku úřady registrovaly na 11 tisíc příchozích.

Migranti, většina z nich z Afghánistánu, Íránu, Sýrie a Pákistánu, přicházejí ze Srbska a Řecka přes Albánii a Černou Horu, uvedly bosenské úřady. I když asi 60 procent příchozích již zemi opustilo, podle dobrovolníků a pracovníků humanitárních organizací uvázlo v Bosně nejméně pět tisíc migrantů. A každý den přichází 50 až 60 nových.

Většina běženců žije ve dvou městech, Bihać a Velika Kladuša, na severozápadě země blízko hranic s Chorvatskem. Většinu času tráví v provizorních táborech, kde čekají na šanci dostat se dál do Evropy. Sousední Chorvatsko, které sdílí s Bosnou tisíc kilometrů dlouhou hranici, ale posílilo svou pohraniční stráž a posílá zpátky do Bosny všechny, kteří na její území vstoupili nelegálně.

"Mám v plánu překročit hranici dohromady s někým, jiní to chtějí podniknout sami," uvedl Pákistánec Samír, který podle svých slov v Islámábádu pracoval jako počítačový odborník a nyní by se rád dostal do Itálie nebo do Španělska. "Záleží to na štěstí. Když ho budeme mít, přes hranici se dostaneme," dodal.