Barcelona a nejméně dalších šest větších katalánských měst, jež zastupují třetinu katalánské populace, odmítají poskytnout obecní prostory k pořádání říjnového referenda o samostatnosti Katalánska. Dalších 645 radnic, většinou menších obcí, se chce hlasování účastnit navzdory možným právním postihům. Informoval o tom deník El País.
Katalánský premiér Carles Puigdemont ve čtvrtek požádal vedení všech 948 radnic v Katalánsku, aby mu do 48 hodin odpověděla, zda dají k dispozici místnosti pro konání referenda. Španělský ústavní soud pozastavil v ten samý den platnost zákona o referendu, který schválil katalánský parlament ve středu.
Barcelona se hájí tím, že španělský ústavní soud referendum neumožní, a obává se, že by úředníci státní správy mohli nést právní důsledky. Pozice vedení města vyvolala manifestaci před budovou radnice, kterou v pátek zorganizovalo separatistické uskupení Kandidátka lidové jednoty (CUP).
Kladně na Puigdemontovu výzvu dosud odpovědělo 68 procent katalánských obcí, celkem 645 radnic. Ty zastupují přibližně 41 procent katalánské populace.
Konání referenda o nezávislosti hospodářsky silného Katalánska prosazují separatistické strany, které mají v tamním parlamentu většinu. Opozice je ale proti, jak se ukázalo i tento týden při hlasování v katalánském parlamentu. Někteří poslanci v bouřlivé debatě argumentovali tím, že referendum je nelegální a odporuje ústavě.
V názoru na oddělení od Španělska je rozdělena i veřejnost, podle průzkumů veřejného mínění zhruba půl na půl. Při nezávazném lidovém hlasování v roce 2014 se sice pro nezávislost vyslovilo zhruba 80 procent hlasujících, účast ale činila jen asi 40 procent.
