Francie odmítá další rozšiřování Evropské unie, dokud se nepodaří zreformovat fungování jejích institucí. Po přerušení mimořádného summitu EU v Bruselu to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Šéfové států a vlád evropské osmadvacítky se od nedělního večera nedokázali dohodnout na obsazení vrcholných postů v evropských institucích. Macron nicméně stejně jako německá kancléřka Angela Merkelová vyjádřil naději, že se v úterý dohodu najít podaří.
"Musíme se zamyslet nad tím, jak zjednodušit naše procedury a fungovat více demokraticky a kolektivně," řekl Macron po přerušení části jednání. "Jsem v tomto kontextu více než skeptický k názorům všech těch, kteří se nám snaží říkat, že budoucnost Evropy je v novém rozšiřování, když se nedokážeme shodnout už v osmadvaceti," dodal francouzský prezident a zdůraznil, že nekompromisně odmítne jakékoli pokusy o další rozšiřování EU, dokud nedojde k "hluboké reformě fungování našich institucí".
"Je třeba změnit naše pravidla, vložím do toho veškerou svou energii. Nemůžeme být rukojmím malých skupin, které se tvoří," zdůraznil. Koho malými skupinami myslí, ale neuvedl.
Evropská unie podle Macrona riskuje, že ztratí důvěru svých občanů i mezinárodních partnerů, pokud bude nadále vystupovat jako "klub osmadvaceti, kteří se sejdou, aniž by se kdy dokázali dohodnout". Jednání, které začalo v neděli večer a skončilo bezvýsledně, označil šéf Elysejského paláce za "nezdar". Zodpovědnost za něj ale nikomu připisovat nechtěl. "Nebudu na jiné ukazovat prstem," uvedl.
Za to, že se šéfové států a vlád nedokázali shodnout na obsazení postů předsedů Evropské komise, Evropské rady či Evropského parlamentu, podle něj mohou "skryté zájmy" a "osobní ambice". "Všichni musíme bránit své země, ale musíme také bránit evropský veřejný zájem," zdůraznil Macron.
Pochvalu si od Macrona vysloužila německá kancléřka Angela Merkelová, která se podle něj snažila přesvědčit Evropskou lidovou stranu (EPP), jejíž součástí je i její Křesťanskodemokratická unie (CDU), aby ustoupila. Některým představitelům EPP se nelíbí, že by se měla vzdát postů předsedy Evropské komise a přenechat jej socialistům.
Stejně jako Macron i Merkelová vyjádřila naději, že se v úterý podaří "s trochou dobré vůle" dohodu přece jen najít. Ideální by podle ní bylo, aby nemusela být nakonec přehlasována žádná velká země Evropské unie včetně Itálie a zemí takzvané visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko), které se vehementně staví proti jmenování socialisty Franse Timmermanse do čele Evropské komise. Zároveň Merkelová nechce dopustit ani to, aby bylo přehlasováno Německo. "Nevím, jestli dosáhneme jednomyslnosti," připustila kancléřka. Podle ní je ale důležité, aby nikdo neměl pocit křivdy a všichni spolu nakonec v následujících pěti letech dokázali spolupracovat.
