Vojenská spolupráce
Rusko v Polsku nechceme. Máme NATO

Kdyby šlo vše podle Poláků, mělo by být radši trochu více NATO: od varšavského summitu aliance očekávají viditelné posílení východního křídla. Vedle konfliktu na Ukrajině hraje roli také historická nedůvěra vůči Moskvě.

Mnohý Varšavan už teď naříká, když pomyslí na blížící se summit NATO. Aby bylo místo jednání - národní stadion na Višňovém nábřeží - dostatečně zabezpečené, změnilo se pro dny summitu polské hlavní město na pevnost. Jedna z nejdůležitějších východně-západních dopravních tepen byla zablokována a okolí v celém prostoru uzavřeno. "Bydlím v bezpečnostní zóně," postěžoval si 34letý Andrzej Jasinski. "Vezmu si volno a odjedu pryč. Nebudu si přidělávat stres."

Pro ministra obrany Antoniho Macierewicze a jeho národně konzervativní kolegy z vládního kabinetu je naproti tomu summit v bývalé kolébce Varšavské smlouvy symbolickým potvrzením nynější polské příslušnosti k západnímu svazku. A nikoli pouze Poláci, ale i jejich pobaltští sousedé očekávají takové závěry summitu, které zdůrazní vzájemnou solidaritu a posílí východní křídlo aliance.

Ve Varšavě by mělo být rozhodnuto, že jednotky členských zemí NATO budou podle rotačního principu rozmisťovány v Polsku a v pobaltských státech. Kdyby bylo po Macierewiczovi a jeho kolezích ve Vilniusu, Rize a Tallinu, zněl by celý princip jednoznačně: čím více vojáků, tím lépe.

Polský poradce pro národní bezpečnost Pawel Soloch (šéf Úřadu národní bezpečnosti - pozn. red) zde vidí poměrně velký prostor: "Počty vojáků mohou být ještě navýšeny, pokud se nezmění chování Ruska. To je otevřená otázka a tak je třeba se dívat na rozhodnutí o rozdělení oddílů."

Od počátku konfliktu na Ukrajině tlačí především Polsko a tři pobaltské státy na posílení východního křídla aliance. I když byly boje na východní Ukrajině v médiích odsunuty do pozadí jinými aktuálními událostmi, konflikt v sousedství je v Polsku stále přítomen. V centru Varšavy bylo například zřízeno centrum pomoci a poradenství pro Ukrajince.

Počty mezinárodních vojenských cvičení v regionu se zvyšují - naposledy byla v rámci manévrů Anakonda po dobu deseti dní nacvičována obrana před útokem. To, že i na Západě existovaly kritické hlasy a že třeba německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier hovořil o "hlasitém řinčení šavlí", naráželo ve Varšavě na nepochopení.

Reaguje tedy Polsko a Pobaltí přehnaně, když jde o Rusko? Abychom pochopili jejich nedůvěru vůči Moskvě, nesmíme zapomínat na historii těchto zemí. Polsko bylo v 18. století rozděleno mezi velmoci Prusko, Rakousko a Rusko a zmizelo tak na více než sto let z evropské politické mapy. Během druhé světové války si Polsko nejen rozdělily nacistické Německo a Sovětský svaz do svých sfér vlivu, ale rozhodnutími z Jaltské konference je jeho vlastní spojenci vydali spolu s celou východní i střední Evropou pod kontrolu Sovětskému svazu. Pobaltské státy se zcela proti své vůli staly sovětskými republikami.

Zkrátka: vztah k Rusku zatěžuje minulost. Anexe Krymu a konflikt na Ukrajině pak nedůvěru ještě posílily.

Polská vláda sice doufá v silnější přítomnost jednotek NATO, ale nechce spoléhat jen na tuto kartu. Od září má být v rámci teritoriální obrany vybudována dobrovolnická milice s přibližně 35 tisíci členy. "Obrana země se musí týkat všech," zdůraznil Macierewicz před několika týdny na setkání s polovojenskými skupinami.

Nová jednání NATO a Ruska mají přispět ke zlepšení vztahů

Nové jednání Rady NATO-Rusko by se mohlo uskutečnit brzy po varšavském summitu aliance. V pondělí to uvedl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg s tím, že přesný termín a obsah schůzky se nyní domlouvá s ruskou stranou. NATO původně předpokládalo, že velvyslanci aliančních zemí se sejdou se svým ruským protějškem ještě před summitem, který ve Varšavě začíná tento pátek.

Stoltenberg v pondělí před novináři zdůraznil, že podobné jednání je užitečné, neboť NATO věří v potřebu silné obrany stejně jako v dialog a konstruktivnější vztah s Ruskem. Také ruský prezident Vladimir Putin už před několika dny oznámil, že Moskva se po summitu pokusí s aliancí navázat dialog.

Podle generálního tajemníka NATO by jedním z témat měla být snaha o větší průhlednost a předvídatelnost tak, aby se obě strany dokázaly vyhnout případným nedorozuměním.

Od přerušení spolupráce uběhly dva roky

Severoatlantická aliance v reakci na ruskou anexi Krymu a postup na východě Ukrajiny přerušila veškerou praktickou spolupráci s Ruskem a před dvěma lety na summitu ve Walesu rozhodla o posílení svého východního křídla. Ve Varšavě bude schváleno rozmístění čtyř posílených multinárodních praporů v trojici pobaltských zemí (Litva, Lotyšsko, Estonsko) a v Polsku. Velení praporů by se měly ujmout Němci, Britové, Američané a Kanaďané, potvrdil Stoltenberg.

Rusko, které ze své strany hranice koncentruje daleko větší síly, proti krokům aliance protestuje.

Velmi rozdílný pohled na současnou bezpečnostní situaci v Evropě ilustrovalo také zatím poslední jednání Rady NATO-Rusko, tedy velvyslanců spojenců a Moskvy. Po schůzce 20. dubna Stoltenberg poznamenal, že mezi NATO a Ruskem dál trvají "zásadní neshody".