Se zahalenými muslimkami za mříže

Kdo na veřejnosti včetně mešity nosí burku či nikáb, riskuje dvanáct dní v cele nebo pokutu 3350 eur. S návrhem příslušného zákona přišel dnes v dolní komoře nizozemského parlamentu „islámobijec“ Geert Wilders, předseda poslanecké frakce Strany pro svobodu (PVV).

Podle Wilderse jsou burka (oči jsou skryté za mřížkou) a nikáb (oči nechává volné) symbolem útisku žen, stěžují integraci a dále představují bezpečnostní riziko, protože jejich nositelky nelze identifikovat. Burka mnoha lidem nahání strach, uvedl ve svém vystoupení šéf PVV.

S ideou úplného zákazu nošení burky na veřejnosti vystoupil blonďatý Wilders, jehož návrhy na zastavení přistěhovalectví z třetích zemí nebo ukončení rozvojové pomoci bývají označovány za extrémní, už předloni. Tehdy pro ni získal podporu většiny parlamentu (VVD, CDA a LPF) a věcí se začala zabývat nizozemská vláda. Nizozemí se mělo stát prvním státem zakazujícím sporný hábit.

Vzhledem k sílícím obavám nizozemské veřejnosti z islamismu a rostoucího vlivu muslimů v zemi obecně se tehdy považovalo vyhlášení brzké klatby nad burkou za téměř jistou věc. Jak se však ukázalo, předčasně.

Haagský kabinet se v citlivé otázce ukázal nejednotným. Věcí, včetně její kompatibility s mezinárodními úmluvami o lidských právech, se začala zabývat příslušná komise, ale iniciativa postupně vyzněla téměř do ztracena.

Snahám o zapovězení burky na veřejnosti neprospěla ani výměna na postu ministerstva, jež má záležitosti cizinců na starosti. „Železnou“ liberálku Ritu Verdonkovou (VVD), s jejímž jménem je spojeno zostření imigračních zákonů v Nizozemí, vystřídala umírněnější socialistka Ella Vogelaarová (PvdA).

Pro Vogelaarovou nepředstavuje burka na ulici problém, za nežádoucí ji však považuje v některých profesích, v nichž je důležitý kontakt tváří v tvář s lidmi.

Za dostatečnou považuje existující úpravu, jež zakazuje závoj zahalující celou tvář ve veřejných dopravních prostředcích a umožňuje vydat její zákaz v případě ochrany veřejného pořádku. Burku je možné vypovědět také z výuky.  

Wilders s vlastním návrhem antiburkového zákona sází na podporu většiny poslanců parlamentu, podobně jako předloni. Hlavní překážkou se mohou ukázat křesťanští demokraté z CDA (roku 2005 Wilderse podpořili), kteří dnes podle koaliční dohody s ostatními členy vlády (PvdA, CDA, CU) stran veřejného pořádku a bezpečnosti preferují zákaz všech forem zakrývání celého obličeje, tedy i karnevalových masek, čepic, přileb...

Wilders by však chtěl speciální zákon jen o burkách, což by podle něj mělo i velký symbolický význam. Tichou podporou většiny holandské veřejnosti si je jist. Ta se podle různých průzkumů dívá na burku nejen jako na něco, co ženy nosí nuceně na příkaz svých náboženských vůdců či jako na věc znemožňující komunikaci, ale často ji považují za otevřenou provokaci vůči hostitelské západní společnosti.

Kolik žen z přistěhovaleckých rodin v Nizozemí v burce na ulici chodí, se jen odhaduje. Zpravidla se uvádí číslo o málo vyšší než sto, což je v šestnáctimilionovém státě kapka v moři. Podle Wilderse se ovšem burky a nikáb objevují stále častěji.

Nikde neplatí všeobecný zákaz burky na veřejnosti, o který usiluje Wilders. Pro Nizozemí by znamenal světovou premiéru. V sousední Belgii zapověděly burky na ulicích některé obce, ve Francii nejsou dovoleny na školách či ve veřejných budovách.

O formách zahalování v muslimském světě viz TÝDEN 44/06.

Na snímcích: (1) Holanďan Geert Wilders válčí s burkou, jak ukazuje na svých webových stránkách; (2) karikatura holandského multikulti; (3) burky, ženské vězení; (4) záběr ze Submission, filmu Thea van Gogha, za který byl roku 2004 zavražděn muslimským fanatikem

Foto: Wilders a veřejné zdroje