Šéf euroskepitků: Klaus ukázal, že Irsko není samo

Šéf euroskeptické strany Libertas Declan Ganley dnes ocenil rozhodnutí českého prezidenta Václava Klause zatím nepodepsat lisabonskou smlouvu reformující EU, kterou ve středu schválil český Senát.

Irský politik v tiskovém prohlášení znovu zdůraznil, že již jednou irským referendem zamítnutý dokument považuje za mrtvý a že smlouva neprojde ani v případném opakovaném hlasování na ostrově.

"Irsko není samo ve svém postoji k lisabonské smlouvě, i když Brusel chce, aby si to lidé mysleli," reagoval Ganley na komentáře evropských politiků, kteří hodnotili přijetí smlouvy českým parlamentem jako odstranění velké překážky pro konečnou ratifikaci nástupce neúspěšné euroústavy. Poslední bariérou je podle nich už jen irské "ne".

ČTĚTE TAKÉ: Libertas si v Římě vyhrnuje rukávy na eurovolby
                        "Kandidátka snů:" Tlustý, Železný, Schwippel

"(Strana) Libertas je potěšena, že prezident Klaus naznačil, že bude pevně stát vedle obyvatel Irska a neratifikuje (smlouvu) bez jejich souhlasu," uvedl dále Ganley, kterého s českým prezidentem spojuje nesouhlas s reformním dokumentem.

Klaus ve středu v reakci na souhlas českého Senátu prohlásil, že rozhodování o její ratifikaci pro něj není na pořadu dne. Hodlá prý vyčkat, zda skupina senátorů dá prozkoumat smlouvu u Ústavního soudu, a na jeho následné rozhodnutí.

Irský podnikatel Ganley stál v čele kampaně, která se hlavní měrou podílela na zamítnutí "Lisabonu" v červnovém irském referendu. Hlasování by se mělo v druhé polovině letošního roku opakovat.

 Bez souhlasu všech 27 členských států nemůže smlouva vstoupit v platnost.

"Ať elity v Bruselu říkají cokoli, tato smlouva je stále mrtvá. Pokud bude v Irsku druhé referendum, prohraje," zdůraznil Ganley, který se jinak označuje za stoupence evropské myšlenky.

Stejně jako u Klause ocenil zakladatel Libertas zdrženlivý postoj polského prezidenta Lecha Kaczyńského, který již dříve prohlásil, že bez souhlasu Irů smlouvu přijatou polským parlamentem nepodepíše.

Ta na podpis hlavy státu čeká ještě v Německu, kde ji přezkoumává ústavní soud.

Foto: ČTK/AP, Reuters