Těsná většina Slováků kladně hodnotí takzvanou sametovou revoluci, která před 28 lety vedla k pádu komunistického režimu v tehdejším Československu. Zároveň stoupl počet lidí, kteří se k událostem z listopadu 1989 vyjádřili negativně. Vyplývá to z výzkumu bratislavského Institutu pro veřejné otázky. Dnešní státní svátek Dne boje za svobodu a demokracii si Slovensko nepřipomíná oficiálními oslavami, někteří politici či občanští aktivisté ovšem ohlásili vlastní akce.
Sametovou revoluci podle sondáže kladně hodnotí 53 procent Slováků, zatímco před třemi lety tento názor zastávalo 51 procent obyvatel země a v roce 2009 až 57 procent Slováků.
Naopak postupně přibývá kritiků sametové revoluce, která je na Slovensku označována přívlastkem něžná. Negativně ji v průzkumu hodnotilo 19 procent respondentů, v roce 2014 to bylo 18 procent a před osmi lety 14 procent obyvatel. Mezi kritiky se řadí hlavně starší lidé, přívrženci krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) a vládní strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.
Výročí sametové revoluce si Slováci většími oficiálními akcemi nepřipomínají. Slovenský prezident Andrej Kiska ocenil události ze 17. listopadu 1989 a tento den zároveň označil za významný svátek. Kiska tak učinil po schůzce s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem, který dnes zavítal na Slovensko. Jedním z bodů programu oficiální návštěvy Steinmeiera v zemi pod Tatrami je také kladení věnců k památníku popravených a umučených politických vězňů za komunismu.
Premiér Fico, který je známý svým vlažným postojem k sametové revoluci, podle plánu odcestoval do Švédska na dnešní neformální summit státníků EU o zlepšení sociálních a pracovních podmínek a o možnostech podpory vzniku nových pracovních míst.
Vlastní akce u příležitosti výročí sametové revoluce pořádají slovenští opoziční či nezávislí poslanci a také občanští aktivisté; nevládní organizace tradičně v den výročí sametové revoluce předávají ocenění za společensky přínosný a odvážný občanský čin.
