Slovinsko se stalo další z evropských zemí, kde lidé nespokojení s utahováním opasků nepřišli do práce. Kvůli stávce, kterou vyhlásily odbory ve veřejném sektoru, zůstaly zavřené stovky škol, práci omezili policisté a celníci, zdravotnická zařízení jsou v provozu jako o nedělích. Konzervativní premiér Janez Janša stávkujícím vzkázal, že hospodářství země balancuje nad propastí.
Do stávky se zapojilo asi 80 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru. Jde tak prý o největší podobnou akci od roku 1991, kdy Slovinsko vyhlásilo nezávislost.
"Stávka je jasným vzkazem vládě, že jsme odhodlaní bránit sociální stát," řekl odborářský předák Branimir Strukelj.
Ve větších městech se konají demonstrace. Odboráři na nich chtějí dát vládě pravého středu najevo, že se jim nelíbí její úsporný balíček. Lidem pracujícím v rozpočtové sféře se mají platy snížit od července asi o 7,5 procenta. Vláda chce také zvýšit počet žáků ve třídách, prodloužit učitelům pracovní dobu, aby některé z nich mohla propustit.
"Během krize zkrachovalo 12 tisíc firem, nemůžeme ještě více zatížit soukromý sektor," vysvětloval premiér Janša ve veřejnoprávní televizi, proč má tíhu úsporných opatření nést hlavně státní sektor. Příští týden by o nich měl začít jednat parlament.
"Stávka nic nevyřeší, jenom naše problémy prohloubí," řekl Janša. Připomněl, že v soukromé sféře během uplynulých tří let ubylo na 120 tisíc pracovních míst, zatímco ve státní jich přibylo 9000.
Dvoumilionové Slovinsko má 160 tisíc státních zaměstnanců, kteří mají podle vlády o více než pětinu vyšší platy než lidé pracující v soukromých firmách. Mají také v průměru o deset dnů dovolené více.
Na Slovinsko, které svého času platilo jako příklad úspěšné ekonomické transformace, tvrdě dopadla globální krize i současné problémy eurozóny. Hospodářství této země, kde se jednotnou evropskou měnou platí od roku 2007, je závislé na vývozu. Vláda očekává, že letos se slovinské hospodářství propadne o 0,9 procenta, ještě více než loni. Janšova vláda, která se moci chopila letos v únoru, tehdy oznámila, že deficit veřejných financí je třeba z loňských 6,4 procenta HDP letos snížit na 3,5 procenta HDP.
