Američané ještě Evropskou unii ani oficiálně nepožádali o převzetí některých vězňů, jež nyní zadržují ve vojenské věznici Guantánamo, šéfdiplomat EU Javier Solana však před dnešním jednáním unijních ministrů zahraničí v Bruselu ukazuje směr. V případě nutnosti je podle něj unie připravena pomoci.
"Myslím, že odpověď EU bude ano," prohlásil dnes Solana při příchodu do budovy Rady EU. Tento vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku ale zdůraznil, že Guantánamo je v první řadě "americký problém".
Diskuse o tom, že by evropské země přijaly některé vězně z Guantánama, nebude jednoduchá. Při příchodu na dnešní bruselská jednání ministrů zahraničí zemí EU to řekl šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.
Nový prezident Spojených států Barack Obama ve čtvrtek nařídil do roka uzavřít americkou věznici Guantánamo na Kubě, kde je dosud přes 240 vězňů podezřelých z terorismu. V této souvislosti se objevily spekulace, že USA mohou požádat své evropské spojence, aby se o některé zadržované postarali.
„Není to jednoduchá otázka, záleží na každé zemi, jak se rozhodne," řekl Schwarzenberg, který dnešní jednání coby ministr zahraničí předsednické země řídí. Dodal, že zatím nemá žádná oficiální prohlášení ohledně postoje jednotlivých zemí k případnému přijetí vězňů z Guantánama.
Nicméně, neoficiální postoje některých zemí evropské sedmadvacítky jsou v hrubých obrysech známy. Zatímco například Francie, Španělsko, Portugalsko a Finsko zvažují přijetí některých vězňů, Rakousko a Nizozemí jsou proti.
Finský ministr zahraničí Alexander Stubb dnes v Bruselu prohlásil, že jde také o politické rozhodnutí: „Musíme USA podat ruku. Je to nový počátek." Uzavření Guntánama požadovala EU opakovaně už během preziodentství George Bushe.
Předseda Evropské komise José Barroso minulý týden novinářům řekl, že jediné dvě země, které zatím kývly na přijetí vězňů, jsou Španělsko a Portugalsko.
Foto: AP a Reuters
