Přerozdělování
Kvóty na uprchlíky platí. Soud EU zamítl žalobu Slováků a Maďarů

Evropský soudní dvůr v plném rozsahu zamítl žalobu, kterou Slovensko a Maďarsko napadly unijní systém přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka podle kvót. Podle soudu rozhodnutí o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků nemuselo být přijato jednomyslně. Soud odmítl i další argumenty Bratislavy a Budapešti.

Slovensko a Maďarsko u soudu napadly rozhodnutí členských zemí ze září 2015 o dvouletém mechanismu přebírání žadatelů o azyl z některých konkrétních zemí, kteří se nacházeli v Itálii a Řecku.

Program předpokládal, že ostatní státy unie si mezi sebe podle kvótového systému přerozdělí celkem 120 tisíc uprchlíků. Proti tehdy byly nejen Slovensko a Maďarsko, ale také Česká republika a Rumunsko.

Soudní dvůr konstatoval, že rozhodnutí nemuselo být přijato jednomyslně, a mohlo tak být učiněno nelegislativním postupem a nebylo tak nutné zapojení národních parlamentů ani veřejné hlasování v Radě EU. Soud také rozhodl, že unijní smlouvy umožňují orgánům bloku přijmout opatření nezbytná k efektivní a rychlé reakci na stav nouze v důsledku náhlého přílivu vysídlených osob. O dočasném charakteru jasně vymezeného dvouletého programu není podle soudu možné pochybovat.

Program, který končí na konci tohoto měsíce, ale nebyl příliš úspěšný. Přerozděleno bylo daleko méně uprchlíků a některé státy se do věci zapojily jen málo či vůbec.

Podle Soudního dvora EU však "platnost rozhodnutí nemůže záviset na zpětném posouzení stupně jeho účinnosti". K rozhodnutí o podobě programu v roce 2015 podle soudu vedlo detailní posouzení tehdy dostupných statistických dat a následná "objektivní analýza účinků" přijímaného opatření.

Nízký počet nakonec přerozdělených žadatelů o azyl je podle soudu možné vysvětlit celou řadou faktorů, které nebylo možné předvídat v době, kdy se o věci rozhodovalo. Soud v této souvislosti zdůraznil zejména "nedostatek spolupráce ze strany některých členských států".

Slovensko a Maďarsko žádaly od soudu zrušení rozhodnutí o programu, které podle nich trpělo procesními vadami a tím, že pro ně byl zvolen špatný právní základ. Podle Budapešti a Bratislavy nebylo přerozdělování podle kvót k řešení migrační krize způsobilé a nezbytné. Polsko se v řízení přidalo na stranu obou žalujících zemí, na podporu rozhodnutí vystoupila řada dalších států včetně Řecka, Itálie, Německa, Belgie či Francie.

Evropská komise už kvůli malému zapojení do programu zahájila řízení s Českem, Polskem a Maďarskem. Přerozdělování podle kvót se přes relativně malý faktický dopad - převzato zatím nebylo ani 30 tisíc osob - postupně stalo výrazným symbolem unijní reakce na migrační krizi a země Evropské unie dál rozděluje. Členské státy bloku už měsíce a zatím stále bez shody diskutují o návrhu Evropské komise na reformu unijního azylového řízení, která do budoucna předpokládá trvalý mechanismus přerozdělování podle kvót pro případ krizových situací.

Nevládní organizace Amnesty International (AI) rozhodnutí soudu EU uvítala s tím, že žádný stát se nemůže vyhnout svým odpovědnostem vůči uprchlíkům. Slovenská a maďarská žaloba byly podle AI nepodloženým pokusem vytvořit z těchto zemí "bezuprchlické zóny". Podle frakce Zelených v europarlamentu by nyní měla komise tvrdě zakročit vůči těm státům, které se na přerozdělování odmítají podílet.

Evropský soud dnes v odůvodnění rozsudku také odmítl, že by přijetí programu porušovalo závěry summitu EU z června 2015, které hovoří o přijetí migrantů na základě konsensu. Podle soudu ale summit v této souvislosti mínil první z programů, kdy se státy skutečně dobrovolně zavázaly převzít z Itálie a Řecka celkem 40 tisíc osob. Opatření přijaté v září navíc podle soudu nelze označit za "zjevně nevhodné k dosažení sledovaného cíle", tedy snaze pomoci Řecku a Itálii vyrovnat se s důsledky migrační krize v roce 2015.