Důležitý projekt
Sporný most na cestě k moři. Chorvatsko-bosenský svár

Cesta do Dubrovníku bude možná rychlejší. Chorvatsko totiž obnovilo práce na stavbě mostu na poloostrov Pelješac, který umožní obejít území Bosny a Hercegoviny. Hotový má být v roce 2022, kvůli žalobám a stížnostem se ale stavba ještě může o několik let protáhnout.

Zná to každý, kdo kdy jel na jižní pobřeží Jadranu. U Ploče končí dálnice a dál už řidiče čeká pomalé popojíždění po klikaté pobřežní silnici, které ještě zpomalí dvě hraniční kontroly. Chorvatské pobřeží totiž přeruší dvanáctikilometrový úsek území Bosny a Hercegoviny s městem Neum a hraniční procedury. Vše sice kompenzuje možnost levněji si v Bosně natankovat či nakoupit, přesto je to pro cestující zdržení. A pro vládu v Záhřebu i politický problém.

Most jako nejlepší řešení

Vyřešení hraničních kontrol při průjezdu Neumem je i jednou z podmínek chorvatského vstupu do "schengenu", a tak je vůle spojit pobřeží značná. Státní společnost Hrvatske Ceste proto 23. dubna podepsala kontrakt s čínskou firmou China Road and Bridge Corporation (CRBC) o dostavbě mostu. Kabinet zlákala nízká cena, kterou v tendru nabídli Číňané - 271 milionů eur (7 mld. Kč) oproti nabídce rakouského Strabagu - 351 milionů eur (9 mld. Kč). Třetí zájemce, italsko-turecké konsorcium, z výběrového řízení vypadl kvůli neplatným bankovním zárukám. "Jsme naprosto přesvědčeni, že CRBC dodá stavbu v plánovaném časovém horizontu," řekl chorvatský premiér Andrej Plenković. Časový harmonogram je přitom poměrně napjatý, most by měl být uveden do provozu v roce 2022.

Neberte nám moře

Most má mít celkovou délku 2404 metrů a výšku 55 metrů. Součástí stavby mají být i dva tunely - jeden dvoukilometrový, další 450 metrů dlouhý. Stavět se začalo už v roce 2007, ekonomická krize ale práce zpomalila a v roce 2011 je po volbách nová vláda sociální demokracie úplně zastavila. O rok později se do věci vložil Brusel a inicioval studii o optimální variantě překlenutí bosenského území. Ta zvažovala několik možností - také uzavřený silniční koridor, trajekt či podmořský tunel. Most ale vyšel jako nejvýhodnější řešení.

To si ale rozhodně nemyslí v Sarajevu, kde už v srpnu 2017 skupina poslanců napsala dopis šéfce evropské diplomacie Federice Mogheriniové: "Zastavte útok na námořní suverenitu Bosny a Hercegoviny a všechny aktivity směřující ke stavbě tohoto nelegálního mostu," žádali. Argumentovali tím, že pod mostem nemohou proplout největší námořní lodě. Na to Chorvaté odpovídají, že taková plavidla stejně přístav v Neumu neobsluhuje, a pokud by Bosna potřebovala, již existující dohoda jí umožňuje přístup do chorvatského přístavu Ploče. Podle jednoho ze tří prezidentů bosenské federace, Bakira Izetbegoviče, zastupujícího bosenské Muslimy, je také nutné konečně po čtvrtstoletí vytyčit námořní hranice, aby se vyjasnilo, zda most skutečně bude stát v chorvatských vodách, jak tvrdí Záhřeb.

Naopak pozitivně se k mostu staví další dva bosenští prezidenti, chorvatský a srbský. Přesto Sarajevo může iniciovat žalobu a projekt, který v očích Bosňanů posiluje vliv Chorvatska v etnicky citlivém regionu, na několik let zpozdit. Stížnost k Evropské komisi podává také poražená firma Strabag, podle níž Číňané nabídli v tendru dumpingovou cenu. EU je přitom v delikátní situaci, protože slíbila financovat 85 procent stavby a ne zrovna s nadšením se dívá na čínské podnikání či investice.

Autor textu působí jako editor Českého rozhlasu - Radiožurnálu.