Jsou malí a přítulní, nebo vypadají jako vlci, schoulení ve špinavých provizorních klecích či se toulají ve smečkách v ulicích. Opuštění psi jsou v Srbsku všude. V zemi, kde i lidé trpí hladem, je jen málo soucitu se zvířaty. Jejich počty jsou ohromující. Odrazila se na nich léta války, chudoba a neexistence žádné vládní strategie, která by potulku dostala pod kontrolu nebo s ní skoncovala.
V Bělehradě se počet toulavých psů za poslední roky podle odhadů vlády zdvojnásobil na 15 tisíc, což je pro toto dvoumilionové město obrovská zátěž. Moskva s pětinásobkem obyvatel má pro srovnání asi 26 tisíc opuštěných hafanů, píše agentura AP. "Každý den je tady více a více psů," potvrzuje Jelena Jankovičová, jejíž Centrum pro psy provozuje v Bělehradě od roku 1996 malý útulek.
Ačkoli neexistují žádné přesné údaje pro zbytek Srbska, úřady odhadují, že by tam mohlo žít na 50 tisíc psů, z nichž mnozí strádají hlady, zimou, nemocemi, týráním a někdy i nepředstavitelnými krutostmi. Představitelé, kteří mají na starosti poválečné a ekonomické problémy, byli přinuceni oznámit okamžitá opatření ke zvládnutí psí potulky. "Musíme proti ní zakročit ze všech stran," řekl Predrag Petrović, který vede nově vytvořenou zvláštní komisi zabývající se v tímto problémem v Bělehradě. "Máme před sebou těžký úkol."
"Všichni jsme odpovědní za tak vysoký počet opuštěných zvířat," řekl Budimir Plavšić, vedoucí pracovník srbského ministerstva zemědělství.
Na rozsah tohoto problému upozornila tragédie z počátku března, kdy uhořela žena ze severního Srbska, která bez pomoci provozovala provizorní psí útulek. Zanechala po sobě asi 500 psů a 60 koček, o které se nyní starají místní úřady.
Srbsko, podobně jako zbytek Balkánu, má chabou tradici v péči a ochraně zvířat. Po řadu let se objevují informace o brutálním zabíjení psů. Veřejné pobouření vyvolaly zprávy o mladé feně Mile, které někdo na předměstí Bělehradu motorovou pilou odřízl všechny čtyři nohy. Dokázala se zotavit a našla novou rodinu. Nikdo ale nebyl potrestán, ačkoli policie tvrdí, že viníky našla.
Hlavní bělehradský veterinář Vladimir Terzin, který se podílel na záchraně Mily, tvrdí, že Srbové musejí ještě urazit dlouhou cestu, aby přijali myšlenku, že psi mohou žít bok po boku s lidmi.
"Tito psi jsou vystrašení, ne nebezpeční," řekl v souvislosti se zprávami o útocích na lidi. "Psi odpovídají na chování lidí."
Srbská vláda, která usiluje o členství v Evropské unii, přijala v souladu s unijními standardy nové zákony na ochranu zvířat. Kabinet v Bělehradě si uvědomuje, že bude hodnocen i podle toho, jak se v Srbsku zachází s opuštěnými psy. Aktivisté bojující za práva zvířat tvrdí, že výsledky zatím nejsou dobré.
"Nehledě na Bělehrad je situace ochrany zvířat všude v Srbsku velmi špatná," řekla Kristina Paskaljevičová z organizace SOS Animals. Spolu s ostatními je toho názoru, že zatímco Bělehrad přijal k toulavým psům strategii "bez zabíjení", na ostatních místech Srbska se často jednoduše psi střílejí nebo tráví.
Plavšić z ministerstva zemědělství prohlásil, že dalším krokem v celostátní vzdělávací kampani je vysvětlit Srbům důležitost sterilizace a jejich odpovědnost za vlastněná zvířata. Srbsko také kvůli pomoci s problémem toulavých psů žádá o peníze z takzvaných předvstupních fondů EU.
