Srbský parlament schválil těsnou většinou rezoluci, v níž odsoudil masakr osmi tisíc Muslimů (nyní Bosňáků) bosenskými Srby ve Srebrenici v roce 1995. Deklaraci prosazovala prozápadní vládní koalice, podle níž vyjádření lítosti přispěje k usmíření na Balkáně a pomůže Srbsku v jeho úsilí o vstup do Evropské unie.
O deklaraci jednali srbští poslanci 13 hodin a nakonec pro ni hlasovalo 127 z 250 členů parlamentu. Dokument sice neoznačuje masakr za genocidu, jak je to běžné v západních zemích, přesto ale znamená výrazný posun Bělehradu od pozic, které zastával bývalý prezident a srbský nacionalista Slobodan Milošević.
PSALI JSME: Karadžić u soudu: Boj Srbů byl spravedlivý a svatý
"Touto deklarací očistíme tvář národa," řekla během celodenní debaty v parlamentu vládní poslankyně Jelena Trivianová.
Naproti tomu opoziční poslanci označovali deklaraci za ostudnou a nespravedlivou. "Proč chcete poznamenat budoucí generace něčím, co nikdy nebudou moct smýt?" ptal se opoziční poslanec Velimir Ilić.
Do východobosenské Srebrenice, kterou OSN během bosenské války prohlásila za chráněnou oblast, se uchýlily tisíce bosenských Muslimů. Nizozemské jednotky, které měly z pověření OSN Srebrenici na starosti, ji ale v červenci 1995 nedokázaly ubránit před bosenskosrbskými jednotkami. Ty pak osm tisíc muslimských mužů a chlapců pobily.
Za hlavního iniciátora tohoto největšího válečného zločinu v Evropě od konce druhé světové války je považován bývalý vrchní velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić, který se zřejmě stále skrývá v Srbsku. Jeho vydání před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii je jednou z podmínek pro přibližování Bělehradu k Evropské unii.
Foto: Wikimedia Commons
