I kvůli "politice otevřených dveří" prosazované bývalou labouristickou vládou se počet obyvatel cizího původu v Anglii a Walesu za uplynulou dekádu téměř zdvojnásobil. Tento vývoj zasáhl především Londýn, kde se za stejnou dobu snížil počet bílých Britů z 60 na 45 procent.
Imigrace má významný vliv na celou zemi. Zvýšení počtu obyvatel Anglie a Walesu činilo za uplynulých deset let 7,3 milionu lidí, z čehož 55 procent jsou přistěhovalci.
Demografické změny jsou však nejpatrnější v Londýně, v němž žije 37 procent lidí narozených mimo Británii a 24 procent obyvatel metropole má cizí občanství. Počet obyvatel Londýna se od roku 2001 výrazně zvýšil, a to ze 7,3 milionu na 8,2 milionu.
V Británii pobývalo loni 4,8 milionu lidí s cizí státní příslušností. Ze zemí Evropské unie jich bylo 2,3 milionu. Více než čtyři miliony cizinců přilákala do Británie politika labouristů otevřená přistěhovalectví a kombinovaná s celkem tolerantní kulturou, angličtinou jako světovým jazykem a kvetoucím hospodářstvím. Tedy ještě před světovou krizí.
Největší skupinu cizinců dnes tvoří Indové (694 tisíc) a Poláci (580 tisíc). Za nimi následují Pákistánci, Irové, Němci, Bangladéšané, Nigerijci, Jihoafričané, Američané a Jamajčané.
Z importovaných náboženství jsou v Británii a Walesu na prvním místě s 4,8 procenty muslimové.
Podle průzkumů veřejného mínění považuje většina Britů přistěhovaleckou vlnu za nežádoucí. Za voláním po zastavení imigrace se skrývají jak ne moc zřetelné obavy ze ztráty národní identity, tak velmi konkrétní strach. Třeba z nedostatku míst na školách, v dopravních prostředcích anebo ze situace na pracovním a bytovém trhu.
Vládnoucí konzervativci před volbami v roce 2010 slíbili, že imigraci vyšší než 250 tisíc ročně sníží na 100 tisíc. Od tohoto cíle jsou však stále hodně vzdáleni.
Za podporou přistěhovalectví se skrývají různé zájmy. Podle vládních prognóz se na zvyšování hospodářského růstu podílejí půl procentem právě imigranti.
Univerzity a soukromé školy se brání předepsanému stropu pro zahraniční studenty, který činí 200 tisíc ročně. Ministerstvo hospodářství láká do země vysoce kvalifikované pracovní síly a ministerstvo financí bohaté cizince, aniž se zabývá tím, jak své peníze získali.
Z cizinců profituje i střední třída. Pilní a zruční Východoevropané a Asiaté stříhají vlasy v průměru za devět liber (asi 290 Kč) a za osm liber (asi 250 Kč) na hodinu pohlídají děti a uklidí či vyspraví dům.
Neexistuje tudíž výraznější vůle něco na dosud dokbře fungující multikulturalitě Londýna měnit.
