Tak je to přece jen tady. Francouzský prezident Nicholas Sarkozy, přezdívaný summitový, hodlá uspořádat další summit. Na tom by nebylo vzhledem k jeho vysokooktanové aktivitě nic zvláštního. Jenže tento summit má být už v době, kdy oficiálním šéfem Evropské unie bude Česká republika.
Dostal název "mezinárodní" a měl by se konat v Paříži 8. ledna pod názvem "Nový svět: Hodnoty, rozvoj a a regulace".
Na pařížské setkání byli pozváni světoví lídři, ekonomové, jakým je Joseph Stiglitz, či filozof Francis Fukujama. U předsednického stolku pak má stanout Nicholas Sarkozy a britský expremiér Tony Blair.
Jde o zjevnou snahu dál sunout vpřed francouzský světonázor, že současná forma kapitalismu se přežila a je proto potřeba najít nové směry, zejména pak regulovat. Světové setkání G20 ve Washingtonu na téma nového ekonomického pořádku totiž mnoho přelomových rozhodnutí nepřineslo.
Francouzské předsednictví se snaží vyznění lednového pařížského summitu zmírnit. Prý jde o konferenci, a nikoli kolokvium, které by přijímalo závazná rozhodnutí.
Sarkozy ještě před pár týdny na schodech Elysejského paláce přátelsky třásl rukou premiérovi Mirku Topolánkovi a ujišťoval, že udělá vše pro hladký přechod na českou půlroční vládu.
Přesto se nelze ubránit dojmu, že se Sarkozy nedokáže smířit s tím, že v lednu už jeho role nejvyššího šéfa Evropské unie končí. Za dobu svého předsednictví, které začalo v červenci, uspořádal čtyři neplánované summity k mimořádným situacím, jako byla krize v Gruzii, a další tři k prohlubující se finanční krizi.
Francouzská vláda si pak pojistila svoji roli na další období i jinak. Bude předsedat setkání Unie pro Středomoří. Přesněji česká vláda nakonec toto Sarkozyho dítě přenechala francouzské straně, ač se tomu původně ministr zahraničí Karel Schwarzenberg bránil.
Kupodivu si Sakrozy pro konání svého dalšího summitu nevybral už 7. leden. V tento den bude symbolicky v Praze zasedat Evropská komise, tak jak se to obvykle na počátku předsednictví dělá. Nebylo by to v případě francouzského prezidenta nic neobvyklého. Podobně zastínil zahájení slovinského předsednictví o rok dříve. Tehdy také zasedala komise v Lublani, zatímco Sarkozy představoval priority svého předsednictví, které ovšem začínalo až o šest měsíců později.
Foto: tisková služba EK, AP a archiv