Média na pranýři
Téměř polovina Němců věří heslu Pegidy o "lživém tisku"

"Je to alarmující číslo", napsal největší německý portál o sdělovacích prostředcích meedia.de k nedávnému průzkumu agentury Forsa. Bezmála každý druhý Němec, přesně 44 procent, souhlasí zcela nebo částečně s tím, když Pegida, Vlastenečtí Evropané proti islamizaci západu, hovoří o "lživém (prolhaném) tisku".

"Lügenpresse" je jedním z ústředních hesel protestního hnutí, které vzniklo zhruba před rokem v Drážďanech. Příznivci Pegidy jím reagují na to, jakým způsobem píše domácí tisk o nich a jejich tématech. Tím ústředním je muslimská migrace do Evropy.

Průzkum Forsy se uskutečnil v říjnu v rámci volebních trendů magazínu Stern a televize RTL. Dotazování rovněž zjistilo, že 22 procent Němců si myslí, že Pegida zastupuje střed německé společnosti (začátkem letoška to bylo ještě 26 procent).

Největším sympatiím se Pegida těší u fanoušků Alternativy pro Německo (AfD), jejíž obliba mezi stranami kvůli její kritice migrace a kancléřky Angely Merkelové v uplynulých měsících stále stoupá a dnes by ji ve Spolkové republice dalo svůj hlas osm až devět procent voličů, zjistila také Forsa. Některé jiné průzkumy přisuzují AfD ještě vyšší preference.

Že si Pegida do svého vokabuláře zařadila trochu historicky zatížený výraz "lživý tisk", se netřeba příliš podivovat. Vztah jejích fanoušků a mainstreamových médií lze označit za až nenávistný. Takový pegidista je podle části německých novinářů: hloupý, pomatený, včerejší, nehumánní, nemá tušení, neinformovaný, nenávistný, plný zloby a předsudků, nepoučitelný, iracionální, radikální, rasistický...

Aktuálně němečtí politici a žurnalisté varují všechny, kdo se účastní pravidelných pondělních pochodů Pegidy v saských Drážďanech, že prý nesou přinejmenším morální odpovědnost za vše zlé, co se děje a bude dít kolem uprchlíků.

Stanice Deutsche Welle (DW) k průzkumu Forsy uvádí, že pokud jde o téma uprchlíků přicházejících do Německa, existují výrazné rozdíly mezi tím, jak ho vnímají občané a jak ho zobrazují novináři.

Téměř každý druhý Němec věří, že média jsou řízena politikou a průmyslem, že přinášejí přikrášlené nebo falešné zprávy.

Hlavně pozitivní zprávy

Němečtí žurnalisté mají jiné pojetí svého povolání než jejich kolegové v zahraničí. "Bojují za něco, namísto aby o něčem zpravovali," říká pro DW publicsta Roland Tichy. To ukazuje už i výběr slov. A nejen to, část médií mění v souvislosti s uprchlíky a reakcí Němců na ně dokonce svůj slovník.

Výzkumník v oblasti komunikace na univerzitě TU Berlin Norbert Bolz dodává, že tisk rád ukazuje dobře integrované migranty, ale neinformuje o negativním vývoji. Pro přesný obraz je to ale nutné, protože jinak vzniká podezření z manipulace.

Jak to sleduje, je mnoho médií podle Bolze ovlivněno levicově intelektuálním diskurzem. Přitom je třeba ukazovat obě strany. "Ke svobodě názorů patří především respekt k jinak smýšlejícím. To často postrádám," uvádí.

Německý tisk, hlavně mainstreamová média, bojuje s výrazným poklesem důvěry svých konzumentů už řadu let. Nejvýrazněji se to projevilo v konfliktu kolem Ukrajiny, u války v Sýrii a nyní ve spojitosti s masovou migrací do EU.

Největším loňským bestsellerem v kategorii nebeletrie se proto stala kniha bývalého předního (západo)německého novináře Uda Ulfkotteho Koupení žurnalisté (Gekaufte Journalisten). Dílo se bleskově stalo hitem. V jeho podtitulku stojí: Jak politici, tajné služby a vysoké finance řídí masová média.

Čerstvě se dobře prodává další kniha na totéž téma, která se přímo nazývá Lügenpresse (Lživý tisk) od Markuse Gärtnera. Autor, novinář (pracoval třeba pro televizi ARD či list Die Welt), ji sám označuje za nelítostné zúčtování s masovými médii.