Evropská komise nadále trvá na tom, aby pro případ vážné migrační krize v některé členské zemi existovala v Evropské unii trvalá možnost přesunout žadatele o azyl do jiných států bloku, řekl první místopředseda komise Frans Timmermans, když týden před posledním letošním summitem EU žádal členské země, aby bylo možné do června 2018 najít celkovou dohodu o nové podobě unijní migrační politiky.
Timmermansova představa se tak na summitu ostře střetne s pohledem středoevropských členských států EU. Například nový český premiér Andrej Babiš už dopředu deklaroval, že v Bruselu hodlá příští týden "kvóty na uprchlíky" jednoznačně odmítnout. Na summitu se má o migraci jednat, oficiální závěry ale nejspíš tato diskuse nepřinese.
Trvalý přerozdělovací mechanismus "podle kvót" obsahuje už návrh komise na reformu unijního azylového systému z jara 2016. Přestože řada jednotlivostí již byla potvrzena, členské státy dosud nenašly shodu právě ohledně klíčového tématu přerozdělování - především kvůli odporu části zemí, což nedávno konstatovalo i končící estonské předsednictví. Naopak europarlament prosazuje daleko větší přerozdělování migračního břemene.
Komise se snaží o kompromis, míní Timmermans. "V jedné věci chci být velmi jednoznačný: není možné, aby se někdo jen vezl. Pokud existuje vážná krize, pokud je jeden členský stát zahlcen... musí mít možnost počítat se solidaritou každé jednotlivé další členské země Evropské unie," prohlásil. Přesná definice takové vážné krize je ale podle něj věcí diskuse.
Česko, Polsko a Maďarsko unijní exekutiva poslala před evropský soud, protože tyto země se odmítají podílet na jednorázovém přerozdělování migrantů, jež bylo domluvené v roce 2015 a jež se týkalo uprchlíků, kteří našli útočiště v Itálii a v Řecku.
Trojice zemí, v nichž vůči přebírání žadatelů o azyl panuje výrazný odpor veřejnosti, argumentuje jednak tím, že mimořádný program nebyl zdaleka naplněn, ale také tím, že v migrační krizi pomáhají výrazným způsobem, ovšem jinak. Třeba penězi, příspěvky na ochranu vnější hranice či podporou libyjské pobřežní stráže.
Praha, Varšava a Budapešť, ostatně spolu s Bratislavou a dalšími, také zdůrazňují, že od přerozdělování se nyní unijní reakce posunula k lepší ochraně vnější hranice EU, k návratové politice a ke spolupráci se třetími zeměmi.
Státy takzvané visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) opakovaně zdůrazňují, že při pomoci v migrační krizi solidární jsou - byť právě jinými způsoby než nepopulárním přebíráním žadatelů o azyl. Podle Timmermanse je tohle všechno správné. "Když řeknete, že vidíte solidaritu jako pomoc pobřežní stráži, zajištění více peněz na rozvoj Afriky, to je bezvadné a státy v tom podporujeme. Ale ve velmi specifické situaci vážné krize více peněz určených pobřežní stráži nepomůže (unijní) členské zemi zahlcené uprchlíky. Pomůže jí sdílení odpovědnosti," vysvětlil pohled komise. Dobrovolné by podle něj mohlo být přerozdělování jen v situaci, kdy vážná krize nehrozí.
Komise upozornila, že za tři roky se podařilo zlepšit ochranu vnější hranice bloku, včetně vzniku společné pohraniční stráže a posílení spolupráce s partnerskými zeměmi, včetně Turecka. Migrantů v letošním roce přichází o 63 procent méně.
