Rychlý vstup Chorvatska do EU bude patřit k hlavním prioritám českého předsednictví Unii a Česko chce také podporovat jeho přijetí do NATO. Na dnešní tiskové konferenci po jednání s chorvatským premiérem Ivem Sanaderem v Záhřebu to řekl český premiér Mirek Topolánek, který do této jihoslovanské země přicestoval na dvoudenní návštěvu.
Topolánek dnes jednal také s prezidentem Stjepanem Mesičem, a to o bilaterálních vztazích, ale také o zahraničněpolitických otázkách včetně Kosova či situace v Gruzii po rusko-gruzínském konfliktu. Zástupci ČR i Chorvatska dnes též podepsali dodatkový protokol k investiční smlouvě mezi ČR a Chorvatskem o ochraně a podpoře investic.
Chorvatsko by podle Topolánka mohlo uzavřít drtivou většinu kapitol v rámci přístupových jednání s Evropskou unií už za českého předsednictví EU v první polovině příštího roku. Podmínkou ale je, aby Záhřeb začal jednat s Bruselem o zbývajících kapitolách do konce tohoto roku. V současnosti podle Sanadera zbývá otevřít 12 kapitol, z nichž mnohé řeší citlivé či komplikované věci. Podle Topolánka by pak Chorvatsko mohlo vstoupit do EU v roce 2011.
"Zbývá otevřít ještě 12 kapitol a je předpoklad, že mohou být do konce francouzského předsednictví otevřeny," řekl Topolánek. Chorvatský premiér Sanader zároveň potvrdil, že jeho země udělá vše, aby se tak v tomto termínu opravdu stalo.
V kapitolách z oblastí jako například doprava, finance a hospodářská soutěž jednají týmy z Bruselu a Záhřebu o slaďování právních norem dané země a EU. Záhřeb přitom podle agentur ještě nezačal debatovat o složitých kapitolách jako zemědělství nebo rybolov. Mnoho práce zbývá i v oblastech boje proti korupci, reformy justice nebo veřejné správy. Topolánek dnes ale ocenil snahu Chorvatska vyřešit například složitou kapitolu týkající se návratu srbských uprchlíků.
Chorvatsko je horký kandidát pro vstup do unie, Záhřeb na konci června oznámil, že splnil přístupová kritéria. Česká vláda se ale v názoru na další rozšiřování EU rozchází se současným francouzským předsednictvím unie, podle kterého je k dalšímu rozšiřování evropské sedmadvacítky nutné přijetí lisabonské smlouvy. Ta zatím nevstoupila v platnost, protože občané Irska v červnovém referendu tento dokument odmítli.
Topolánek dnes politiku Francie a Německa podmínit vstup Chorvatska a dalších zemí ratifikací lisabonské smlouvy označil za nátlak, který je podle něj neakceptovatelný. "Je to snaha přitlačit evropské země, a speciálně Irsko, aby ten ratifikační proces urychlily, což považuji za naprosto neakceptovatelné," řekl novinářům Topolánek. Premiér dnes opět potvrdil, že přijetí Chorvatska do EU by se dalo vyřešit rozšířením platné smlouvy z Nice.
Podle Topolánka by také Česko mělo do konce roku ratifikovat smlouvu o přistoupení Chorvatska do NATO. Do Severoatlantické aliance by země měla vstoupit v roce 2009, tedy o deset let později než ČR.
Českou republiku a Chorvatsko spojuje i zájem na ekonomické spolupráci a obchodní výměně. Premiéra Topolánka proto provází i ministr průmyslu a obchodu Martin Říman a zástupci českých podnikatelů.
Na závěr jednání v záhřebském sídle vlády česká a chorvatská strana podepsaly dodatkový protokol mezi Českou republikou a Chorvatskem, čímž stvrdily další spolupráci v oblastech energetiky, dopravy, životního prostředí a cestovního ruchu. Premiér pak promluvil i na půdě chorvatské Hospodářské komory a v syndikátu novinářů, kde měl přednášku o přibližování Chorvatska do euroatlantických struktur.
Topolánek na závěr prvního dne své návštěvy jednal rovněž s prezidentem Stjepanem Mesičem. Podle Topolánka se oba prezidenti věnovali vedle bilaterálních vztahů problémům na Balkáně, mimo jiné v Kosovu, ale i situaci v Gruzii po rusko-gruzínském konfliktu. "Prezident Mesić vidí celou situaci jako já, ta diskuse byla nadstandardní," prohlásil Topolánek, který jako nadstandardní označil také vzájemné česko-chorvatské vztahy i svou spolupráci s premiérem Sanaderem.
Po setkání s prezidentem se Topolánek na českém velvyslanectví setkal s českými krajany a ocenil tři příslušníky české menšiny v Chorvatsku medailí Karla Kramáře za podporu a propagaci česko-chorvatských vztahů.
V úterý si Topolánek prohlédne pokračující práce na odminování u Vukovaru ve východním Chorvatsku. Na tento projekt Česká republika přispívá prostřednictvím Mezinárodního fondu pro odminování a pomoc obětem min (ITF). Topolánek by měl v úterý předat zástupcům ITF šek v hodnotě 100 tisíc eur určený na odminování polí ve vukovarském regionu.
V úterý se také Topolánek na letišti v Záhřebu zúčastní prezentace pěti výcvikových letounů ZLIN, které česká firma Moravan Aviation dodala chorvatské armádě.
Foto: ČT, Profimedia, Reuters
