Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii vynesl první rozsudek týkající se zločinů v Kosovu. Bývalý srbský prezident Milan Milutinović byl osvobozen, generálové dostali tresty v rozmezí 15 až 22 let vězení.
Byli obviněni ze zločinů proti lidskosti a z válečných zločinů, jichž se údajně dopustili za války v Kosovu v letech 1998-1999.
Milutinović a pět dalších srbských činitelů bylo soudně stíháno za to, že spolu s bývalým jugoslávským prezidentem, již zesnulým Slobodanem Miloševičem rozpoutali rozsáhlou kampaň s cílem vypudit na 800 tisíc Albánců z tehdejší srbské provincie Kosovo. Systematická kampaň vedená státem podle soudu zahrnovala nucené deportace a vraždy kosovských Albánců a rabování, pálení a bombardování vesnic a mešit.
ČTĚTE TAKÉ: Srbové pomáhají Západu při hledání Mladiče. Zatím marně
Za krutost k zajatcům tři roky pro generála Deliče
Karadžić se u tribunálu odmítl vyjádřit ke své vině
Minimálně tři ženy byly znásilněny a zabity shozením do studně v jedné kosovské albánské vesnici. Násilí a deportace prováděly srbské ozbrojené síly a policie. V některých případech pomáhaly jugoslávským silám místní Srbové.
Soud uznal, že všichni obvinění kromě Milutinoviče se podíleli na provádění deportací. Vraždy, znásilňování a pálení mešit však nebyly podle soudu systematické a není možné bez pochyby dokázat, že je generálové plánovali.
Kromě šestašedesátiletého Milutinoviče stanuli před soudem také bývalý místopředseda srbské vlády Nikola Šainović, bývalý náčelník generálního štábu jugoslávské armády Dragoljub Ojdanić, generálové Nebojša Pavković a Vladimir Lazarević a někdejší šéf srbské tajné služby Sreten Lukić.
Milutinović má být okamžitě propuštěn.
Lukić, Šainović a Pavković byli za plánování a provádění deportací a ničení vesnicí odsouzeni k 22 letům vězení. Ojdanović, a Lazarovć byli odsouzeni za napomáhání deportacím k patnácti letům vězení.
ČTĚTE TAKÉ: Karadžić se chce u soudu v Haagu obhajovat sám
Srbští vojenští zpravodajci prý jednají s Mladičem
Žaloba pro ně požadovala tresty vězení v rozmezí od 20 let až po doživotí. Všichni obvinění se považují za nevinné.
Obhajoba tvrdila, že kosovští Albánci ze svých vesnic utíkali kvůli bombardování NATO.
Jugoslávský vůdce Slobodan Miloševič byl první hlavou státu, která byla již za své vlády obviněna z válečných zločinů. ICTY ho za zločiny v Kosovu obžaloval již v roce 1999. Mezi léty 2002 a 2006 s ním probíhal v Haagu proces. Jeho obvinění zahrnovala i zločiny v Chorvatsku a Bosně a Hercegovině. V roce 2006 však zemřel.
Milan Milutinović byl v devadesátých letech nejprve ministrem zahraničí. Vyjednával o míru v Bosně a podepsal několik smluv s Chorvatskem, které měly normalizovat vztahy mezi oběma zeměmi po ničivé válce na začátku dekády.
Poté, co vypršelo Miloševičovo druhé období ve funkci, byl v druhém kole srbských prezidentských voleb zvolen Milutinović. Miloševič se ale stal jugoslávským federálním prezidentem a centrum moci se s ním posunulo k jugoslávským orgánům. Po skončení pětiletého mandátu v roce 2002 se Milutinović vzdal Mezinárodnímu trestnímu tribunálu.
Soud dnes v rozsudku odmítl obvinění, že Milutinović měl vliv na Miloševiče nebo na federální armádu a srbskou policii.
Celkem soud kvůli Kosovu obvinil devět nejdůležitějších srbských a jugoslávských představitelů. Vlajk Stjilković spáchal v roce 2002 v Bělehradu sebevraždu. Soud s bývalým zástupcem srbského ministra vnitra Vlastmirem Džordževićem, který byl zatčen až v roce 2007, zahájil tribunál letos 27. ledna.
Rozsudek nad Milutinovičem a dalšími pěti obviněnými je tedy první, který soud kvůli Kosovu vynesl.
Po zásahu mezinárodních sil vedených NATO se srbská armáda a policie z Kosova stáhly a provincie přešla pod správu OSN.
Kosovští Albánci pak 17. února 2008 jednostranně vyhlásili nezávislost Kosova, kterou od té doby uznalo 55 členských zemí OSN z celkem 192. Srbská vláda ale samostatnost Kosova striktně odmítá jako nezákonnou a odporující i mezinárodnímu právu.
Základní fakt o Milanovi Milutinovičovi |
| - Milan Milutinović (67) byl prezidentem Srbska od prosince 1997 do prosince 2002. Ve funkci nahradil Slobodana Miloševiče, který z čela Srbska odstoupil poté, co se v létě 1997 stal prezidentem srbsko-černohorské Jugoslávské svazové republiky.
- V prosinci 1997 Milutinović označil jihosrbskou provincii Kosovo za "Jeruzalém všech Srbů, kteří se nikdy nestanou menšinou ve své vlastní zemi." Byl však odpůrcem ideje takzvaného Velkého Srbska, kterou odsoudil jako "formu vlastenectví, která posílá lid na jatka".
- Na počátku roku 1999 se podílel na jednáních o budoucnosti násilím zmítaného Kosova, která se konala ve Francii. Krach jednání posléze vedl k leteckým úderům NATO, po nichž se srbské jednotky z Kosova stáhly.
- Milutinović byl před ICTY v souvislosti s postupem jugoslávských ozbrojených sil v Kosovu obžalován z podílu na deportacích civilistů, ze zločinů proti lidskosti a z podílu na vraždách. Zatykač na Milutinoviče byl ICTY vydán v květnu 1999. V lednu 2003 Milutinović, kterého do té doby v Srbsku chránila prezidentská imunita, dobrovolně odletěl do Haagu.
- Milan Milutinović se narodil 19. prosince 1942 v Bělehradě. V 60. letech vystudoval práva na Bělehradské univerzitě, kde byl jeho spolužákem Milošević. Politickou kariéru zahájil vstupem do mládežnické organizace Svazu komunistů Jugoslávie. V roce 1969 byl zvolen poslancem jugoslávského a později srbského parlamentu. V 80. letech vedl jugoslávskou národní knihovnu. V roce 1989 se Milutinović stal velvyslancem v Řecku, kterým byl až do svého jmenování ministrem zahraničí v srpnu 1995. Stal se členem Miloševičem vedené postkomunistické Socialistické strany Srbska. V čele jugoslávské diplomacie stál až do svého zvolení prezidentem Srbska v létě 1997. |
