Francouzští poslanci schválili zákon proti popírání genocidy. Obecně se úprava týká i masakru Arménů, jehož se počátkem 20. století dopustili Turci. Ankara, která však organizované vyhlazování Arménů popírá, v reakci na francouzský krok pohrozila všeobecným omezením vztahů s Francií. Krátce po hlasování odvolala svého velvyslance z Paříže.
Naopak Jerevan ihned vzkázal Paříži, že Arménie je vděčná Francii za přijímání zákona.
Aby právní předpis schválený francouzskými poslanci vstoupil v platnost, musejí ho ještě schválit senátoři, což by mohlo trvat i několik měsíců.
Ankara však pohrozila, že vztahy omezí už po hlasování poslanců. "Oznámíme i to, jaký typ sankcí přijmeme později," řekl ve středu večer premiér Recep Tayyip Erdogan, jenž dříve například vyjádřil připravenost odvolat tureckého velvyslance z Paříže a vyhostit francouzského velvyslance z Ankary.
Paříž však nebere hrozby vážně. "Jsou to plané hrozby a věřím, že bude třeba se vrátit k mnohem klidnějšímu dialogu, protože přiživovat hněv na jedné či druhé straně ničemu neslouží," prohlásil francouzský ministr pro evropské záležitosti Jean Leonetti. Vyjádřil přesvědčení, že Ankara vzhledem ke svým závazkům vůči Evropské unii a Světové obchodní organizaci (WTO) nemůže diskriminovat Francii z politických důvodů.
Podle místních komentářů se však nejspíš schyluje k vážné roztržce obou zemí. Ankara je přesvědčena, že nový zákon je přímo namířen proti tureckému státu, národu i komunitě tureckých exulantů ve Francii, a slíbila, že občany Francie "potrestá".
Turecká vláda se také domnívá, že zákon iniciovaný stranickou kolegyní prezidenta Nicolase Sarkozyho z Marseille, kde žije početná arménská menšina, je prosazován s cílem získat hlasy asi půl milionu obyvatel arménského původu v prezidentských volbách na jaře 2012.
Před budovou Národního shromáždění v Paříži v době rokování poslanců demonstrovalo proti zákonu na výzvu francouzsko-tureckých sdružení na 4000 lidí. "Dějiny nesmějí sloužit politice," stálo na transparentech.
Diplomatům se zákon nelíbí
Zákon vyvolal napětí i uvnitř francouzských vládních kruhů. Podle místních médií ministr zahraničí Alain Juppé řekl Sarkozymu, že přijímání zákona nepokládá za vhodné vzhledem k očekávaným dopadům na vztahy obou zemí. Prezident odmítl nechat návrh stáhnout.
Turecko uznává, že při vojenských operacích pod Kavkazem v letech 1915 až 1917 zahynulo mnoho Arménů, ale tvrdí, že šlo o půl milionu obětí a výsledek chaosu vyvolaného boji. Odmítá termín genocida. Už dobová svědectví ale hovořila o masakru na základě národnosti. Nejen Arménie označuje vraždění za genocidu, jíž padlo za oběť na 1,5 milionu lidí.
Francie v roce 2001 přistoupila v otázce Arménů na termín genocida a nyní chce vládou navrženým zákonem trestat až rokem vězení a pokutou až 45 tisíc eur každého, kdo by tuto či jinou genocidu popíral.
