Soudci tureckého Ústavního soudu dnes začali jednat o případném zákazu vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), která je nařčena z toho, že chce zavést v republikánském Turecku islámský pořádek. Děje se tak v kritické době, kdy zemí otřásly nedělní exploze, které si vyžádaly 16 obětí na životech.
Očekává se, že soudci rozhodnou v příštích dnech. Jejich verdikt by mohl uvrhnout zemi do nepokojů a případně vést i k předčasným parlamentním volbám.
Soudci budou zasedat tak dlouho, dokud nedospějí k závěru. Podle expertů je k zákazu AKP zapotřebí většiny sedmi hlasů, Ústavní soud má 11 soudců. Rozsudek se podle nich očekává brzy, ne však dnes.
Vládní AKP premiéra Recepa Tayyipa Erdogana, která vzešla z politického islámu, je obviněna z aktivit směřujících proti laickému charakteru státu, a proto musí být zakázána, usoudil prokurátor kasačního soudu, který v březnu podal proti straně žalobu.
Kauza se týká jak premiéra Erdogana, tak i prezidenta Abdullaha Güla.
Strana je u moci již od roku 2002 a loni v parlamentních volbách dosáhla drtivého vítězství. V posledních měsících však vyvolala silný odpor v kruzích, které si nepřejí islamizaci státu, když se pokusila legalizovat nošení muslimského šátku na univerzitách. Jde o velmi ožehavou spornou otázku v zemi, kde více než 90 procent obyvatel vyznává islám, ale jejíž režim je přísně laický.
Justice žádá rozpuštění strany a zákaz politické činnosti pro 71 jejích vedoucích činitelů, včetně Erdogana a Güla, na dobu pěti let.
Kdyby byla AKP rozpuštěna, znamenalo by to podle expertů nejspíše předčasné volby. Ty by se mohly konat v listopadu.
Vládní strana, která mluví o "puči soudců", již oznámila, že vytvoří v takovém případě novou stranu. AKP má v 550členném parlamentu přes 300 poslanců.
Podle průzkumů veřejného mínění by strana, která by AKP nahradila, s převahou předčasné volby vyhrála. Do parlamentu by se podle expertů mohl vrátit i Erdogan jako nezávislý poslanec.
Verdikt soudu se znepokojením očekávají jak turečtí politikové, tak Evropská unie a zahraniční investoři, kteří se obávají politické nejistoty a zbrzdění reforem.
Foto: Reuters, Profimedia
