Němcům se daří ekonomicky dobře, ale nyní se strachují hrozeb zvenčí. Studie Obavy Němců (Die Ängste der Deutschen) ukazuje, jak silný je posun v tom, z čeho si dělají obyvatelé Spolkové republiky starosti, píše list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ).
U Němců začaly převládat úzkosti spojené s vnějším ohrožením nad ekonomickými starostmi a osobními strastmi.
V každoročně vydávané studii Obavy Němců se na přední místa dostaly strach z přírodních katastrof (sdílí ho 53 procent dotázaných), z terorismu (52 procent) a z napětí vyvolaného přílivem migrantů (49 procent).
Stejně vysokých procentních hodnot dosahují jen osobní obavy z toho, že se ve stáří stanu nemohoucím a bude se o mě někdo muset starat. Pokud jde o obavy z cizinců, je dobré dodat, že průzkum se uskutečnil v červnu a červenci, takže je možné, že nyní by byl příslušný index ještě o něco vyšší.
Jak poznamenává deník FAZ, strach z terorismu se během pouhého jednoho roku zvýšil o 13 procentních bodů. O šest procentních bodů na 41 procent vzrostly obavy Němců, že by jejich země mohla být vtažena do války.
Polovina dotázaných sdílí navíc názor, že společnost a úřady jsou aktuálním přívalem žadatelů o azyl a uprchlíků přetíženy, všímá si FAZ. Příslušná otázka zazněla v historii těchto průzkumů poprvé.
Studii uskutečňuje už čtvrt století R+V Versicherung (Raiffeisen- und Volksbanken Versicherung), jedna z největších pojišťovacích společností ve Spolkové republice, vždy mezi 2400 respondenty.
Pro zajímavost, zatímco ještě v roce 2005 vyjadřovaly téměř dvě třetiny dotázaných obavy ze ztráty zaměstnání, jejich počet klesl do letoška na polovinu.
Ještě výrazněji se snížily obavy z vysoké nezaměstnanosti - ze 70 procent před deseti lety na 31 procent roku 2015.
Novým výsledkem aktuální studie také je, že přestává platit pravidlo o ženách, které jsou tradičně ustrašenější než muži. Obě pohlaví se nyní "bojí" přibližně stejně.
(Obavy Němců - jeden z grafů studie)
Pokud jde o nynější příliv běženců, zveřejnil list Frankfurter Allgemeine Zeitung v týž den, kdy se v něm objevil článek o zmíněné studii (čtvrtek), také komentář s názvem Opožděný mnohonárodní stát (Der verspätete Vielvölkerstaat).
Autor upozorňuje, že i když "soucitná matka Merkelová" (tak ji prý nyní nazývají v Sýrii) rozpřahuje paže, politika a hospodářství by si měly uvědomit, že přistěhovalectví problémy nejen řeší, ale také vytváří nové.
I v zemích, kde vládne mír, na Balkáně, v Africe, Arábii a Asii, nyní lidé balí kufry v naději na lepší život svůj a svých dětí v Německu. Spolková republika jim vysílá povzbudivé signály. Stárnoucí země prý potřebuje a vítá mladé přistěhovalce. "To, jak je vidět, nezůstává neoslyšeno," píše FAZ.
Politika Německa v tomto směru ale ostře kontrastuje s obrannými a zastrašujícími řečmi a činy jiných evropských zemí. Londýn a Paříž reagují na vlny uprchlíků ne stavbou dodatečných přijímacích zařízení, nýbrž vyššími ploty a posilováním jednotek se psy.
Proč tradiční přistěhovalecké země jako Británie, Francie, Amerika, Kanada a Austrálie zvyšují své valy, zatímco Německo otevírá svou náruč? ptá se komentátor Berthold Kohler. Copak nerozeznaly znamení doby a demografie?
"Ale ano." Z dlouholeté zkušenosti ovšem vědí, že přistěhovalectví, jak už řečeno, k řešení problémů nejen přispívá, ale také nové problémy vytváří. To by se i měl uvědomit i stát, který už jednou ve vší vážnosti chtěl věřit, že migraci lze přesně řídit a že v zemi lze ponechat jen ty, které hospodářství potřebuje. A ty pak poslat pryč.
Jak řekl švýcarský spisovatel a dramatik Max Frisch, přišly (a zůstaly) nejen pracovní síly, nýbrž lidé, kteří Německo narvalo změnili. Ne vždy k dobrému.
Přistěhovalci sebou nepřinášejí jen recepty na vaření, ale i svůj světonázor a konflikty. A z krizových oblastí neutíkají do Německa jen pacifisté. A ani akademici nejsou imunní vůči náboženskému fanatismu," konstatuje v komentáři list FAZ.
