V belgických volbách uspěli vlámští separatisté

V dnešních předčasných belgických volbách podle prvních odhadů citovaných televizí RTL TVI vítězí ve Vlámsku radikálové z Nové vlámské aliance. Ti prosazují postupné předávání autonomie regionům, které by mělo vyústit v rozdělení země. Ve frankofonním Valonsku vedou socialisté.

Belgii tvoří frankofonní jih (Valonsko), vlámsky hovořící sever (Vlámsko) a dvojjazyčný Brusel. Vlámové představují zhruba 60 procent obyvatel. Na východě země žije i malá německá menšina.

Pokud se odhady potvrdí a Nová vlámská aliance Barta De Wevera opravdu bude nejsilnější stranou Vlámska, bude to podle belgických médií vůbec poprvé, kdy takto uspěje obdobné separatistické seskupení. Nebude to nicméně žádné překvapení, protože takový výsledek se předpokládal. Dají se však čekat složitá jednání o podobě nové vlády.

ČTĚTE TAKÉ: V Belgii může zvítězit vlámská separatistická strana
                        Belgická vláda krachuje před šéfovstvím EU
                        Belgie jako první zakázala nosit muslimské burky

Předčasné volby vyvolala demise kabinetu premiéra Yvese Leterma. Dnešní hlasování bylo označováno za jedno z nejvýznamnějších v novodobé historii země, kterou dlouhodobě sužují spory jazykových komunit. Kvůli nim se objevují i hrozby, že by se Belgie mohla rozpadnout.

Leterme podal demisi v důsledku sporů točících se v poslední době zejména kolem jazykových, volebních i dalších práv frankofonní menšiny na vlámských předměstích Bruselu. Stalo se tak jen několik měsíců poté, co jeho kabinet vznikl. Ačkoli šlo už o několikátou vládu od voleb v roce 2007, vlámské a valonské strany nebyly schopné dohodnout se na reformách.

Dnešní volby trvaly pouhých sedm hodin - od 08.00 do 15.00, v některých okrscích se volilo pomocí klasických lístků a jinde elektronickou formou. Předpokládá se vysoká účast, neboť hlasování je v Belgii už od konce 19. století povinné. Lidem, kteří k volbám nepřijdou poprvé, hrozí pokuta 55 eur (1400 korun), při opakované absenci to může být i více. Hlasovací právo má kolem 7,7 milionu lidí.

Kromě sporů o práva příslušníků jazykových komunit a o růst autonomie regionů na úkor centrální vlády ve volbách hrála značnou roli ekonomická témata. I na Belgii totiž citelně dopadá krize. Zemi trápí i silné zadlužení, které je třetí nejvyšší v EU. Letos by mělo přesáhnout hranici 100 procent hrubého domácího produktu. Nová vláda bude muset provést výrazné a nepopulární škrty.

Belgii čeká od července půlroční předsednictví EU. Do té doby však vzhledem ke zkušenostem z minulosti nový kabinet asi nevznikne - po volbách 2007 formování vlády trvalo tři čtvrtě roku. U moci tak alespoň na začátku předsednictví bude Letermova vláda spravující zemi v demisi.

Foto: ČTK/AP