Demonstrace
V Berlíně to vřelo. Sešli příznivci Izraele i Palestiny

Asi tisícovka odpůrců Izraele se shromáždila v Berlíně na demonstraci u příležitosti Dne Al-Kuds (arabsky Jeruzalém). Další stovky lidí včetně předních německých politiků, zástupců Izraele a německé židovské obce se sešly na několika protidemonstracích, informovala agentura DPA.

Každoroční protiizraelský pochod tentokrát přilákal podle policie zhruba tisíc účastníků. Někteří z nich provolávali hesla jako "Palestina se znovu zrodí" či "Svobodná Gaza", jiní mávali íránskými či palestinskými vlajkami.

"Když antisemité pozvednou svou nenávistnou hlavu, je třeba postavit se na odpor. Proto jsme tady," řekla německá poslankyně za stranu Levice Petra Pauová na jednom ze shromáždění na podporu Izraele a Židů. Dorazil na něj například i zmocněnec německé vlády pro boj s antisemitismem Felix Klein či izraelský velvyslanec v Německu Jeremy Issacharoff. Někteří lidé mávali na demonstraci izraelskými vlajkami.

Sociální demokrat Andreas Geisel, který je na berlínské radnici zodpovědný za otázky vnitra, přišel na demonstraci proti antisemitismu s jarmulkou, židovskou pokrývkou hlavy. "Stojíme pevně po boku Židů, kteří zde žijí, a boku Izraele," řekl. Antisemitismus podle něj v Berlíně "nemá co pohledávat". Geisel rovněž vyzval německou vládu, aby změnila svůj dosavadní postoj a zařadila libanonské hnutí Hizballáh na seznam teroristických organizací. Berlín v současnosti za teroristické považuje jen ozbrojené křídlo Hizballáhu.

Oba tábory - příznivce i odpůrce Izraele - se policii dařilo držet od sebe.

Protesty v Den Al-Kuds si část muslimů připomíná výzvu někdejšího íránského revolučního vůdce Rúholláha Chomejního k "osvobození" Jeruzaléma. Západní břeh Jordánu a východní část Jeruzaléma obsadil Izrael za války v roce 1967.

V Německu v posledních letech přibývá antisemitských trestných činů, což potvrdila i policejní statistika politicky motivované kriminality za loňský rok. Počet antisemitských trestných činů stoupnul z 1504 v roce 2017 na loňských 1799, tedy téměř o 20 procent. Za velkou většinou takovýchto činů stojí extrémní pravice (89,1 procenta).