Otázky a odpovědi
V Bruselu bijí na poplach. Vleklý spor s Varšavou přiostřuje
19.07.2017 10:09
Spor mezi Polskem a Evropskou unií, který doutná už rok a půl, opět nabral na síle. Minulý týden přišla konzervativní vláda ve Varšavě s další reformou justice, která podle kritiků zruší dělbu moci a mohla by podkopat demokracii. Evropská komise se bude situací v Polsku zabývat. Přinášíme přehled vleklého sporu, jak ho zpracovala agentura DPA:
O co aktuálně jde?
Minulý týden obě komory parlamentu ve Varšavě schválily zákon o reformě Zemské soudcovské rady (KRS), ústavního orgánu, který dohlíží na nezávislost justice. Podle kritiků se tímto krokem vláda snaží získat vliv na volbu soudců. Prezident Andrzej Duda musí předlohu ještě podepsat, ale překvapivě vnesl do hry vlastní návrh. Podle odborníků jde o "záblesk naděje", ale o osud dělby moci v Polsku se obávat nepřestali. Sejm navíc debatuje o kontroverzním návrhu zákona o reorganizaci nejvyššího soudu. V případě jeho schválení by byli jeho soudci - až na několik vybraných výjimek - posláni do důchodu. Předsedové nejdůležitějších frakcí Evropského parlamentu považují reformy za porušení základních principů smluv o Evropské unii. Bez nezávislého nejvyššího soudu by nebylo možné garantovat svobodné volby, stojí v jejich dopise.
Co už se stalo dříve?
Hned poté, co se v listopadu 2015 moci ujala vláda premiérky Beaty Szydlové, se strana Právo a spravedlnost (PiS) vedená Jaroslawem Kaczyńským pustila do přestavby státu. Prostřednictvím mediálního zákona proměnila veřejnoprávní rozhlas a televizi v "národní kulturní ústavy". Řada novinářů přišla o práci. Vláda prosadila také reformu ústavního soudu (není totožný s nejvyšším soudem). Ústavní soudci tak už nemohou neomezeně kontrolovat práci vlády, tvrdí kritici.
Co říká polská vláda?
V krátkém videu šířeném prostřednictvím sociální sítě Twitter PiS uvádí, že polská justice od pádu komunismu neprošla žádnou reformou. Proto podle ní nefungovala v posledních letech dobře. Dosavadní soudci údajně pracovali na zakázku předchozích vlád. "Bez reformy soudů nemůžeme stát uzdravit," tvrdí PiS ve spotu. Doba, ve které chtěla "kasta vyvolených" nechat vše při starém, se chýlí ke konci, dozví se rovněž divák z videa. O víkendu proti reformě demonstrovaly tisíce příznivců opozice.
Jak dosud Evropská unie reagovala?
Kvůli zásahům do justice zahájila Evropská komise už na počátku roku 2016 proti Polsku proceduru sledující stav právního státu. V evropském právu jde o mimořádný prostředek, který může skončit až odebráním hlasovacích práv. Řízení se však vleče. Komise třeba Polsko vyzvala, aby kontroverzní zákon o ústavním soudu změnilo. Strana PiS sice zákon upravila, ale z bruselského pohledu nedostatečně.
Co by mohla Evropská unie dělat?
Kvůli novým předlohám zákonů v Bruselu bijí na poplach. "Děláme si kvůli aktuálnímu vývoji značné starosti," uvedl v úterý vysoce postavený úředník EU. Evropská komise se ve středu na svém pravidelném zasedání bude Polskem zabývat. Závěry se očekávat nedají, neboť kontroverzní zákony ještě nevstoupily v platnost. Do budoucna by však mohla komise rozšířit aktuální řízení proti Polsku, které se týká dodržování zásad právního státu, a zahájit by mohla i řízení o porušení unijních smluv. Odejmutí hlasovacích práv podle článku sedm unijních smluv zřejmě Polsku nehrozí. Členské země by jej totiž musely schválit jednomyslně a přinejmenším Maďarsko by zřejmě bylo proti.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.